Kolik je na okně popela z islandské sopky?
V uplynulých dnech se v médiích objevila řada zpráv o možných zdravotních problémech způsobených vyšší koncentrací vulkanického popela v nižších vrstvách atmosféry. Podle údajů poskytnutých meteorologickými službami ale nejvyšší koncentrace popela zůstávaly ve vrstvách zhruba nad 6 km. Kde je tedy pravda? Analýza vzorků prachu z okenních parapetů, kterou si rozhlas nechal zpracovat, ukazuje, kolik sopečného popela se do pondělí 19. dubna dostalo k zemi v Praze a okolí.
Nejvyšší koncentrace vulkanického popela byla podle meteorologů pozorována dne 16. dubna 2010 v severních Čechách a v menší míře i nad Prahou. Přítomnost rozptýleného oblaku částic vulkanického popela nad naším územím se v tento den projevila nezvyklým zabarvením oblohy, pozorovaným při západu Slunce a krátce po něm.
Vzhledem k této mimořádné situaci pracovníci České geologické služby ve spolupráci s Českým rozhlasem odebrali ve dnech 17. a 18. dubna 2010 několik vzorků depozice prachových částic v pražských Holešovicích a Křeslicích. Cílem odběru a studia těchto vzorků bylo zjistit reálné množství částic vulkanického popela v přízemních vrstvách atmosféry v Praze, které se spolu s ostatními prachovými částicemi usadily v uvedených lokalitách.
Ke studiu prachových částic jsme použili scanovací elektronový mikroskop spolu s rentgenovým mikroanalyzátorem České geologické služby. Prachové částice prokazatelně vulkanického původu se podařilo nalézt v malém množství jen ve vzorku odebraném v Praze-Křeslicích. Vulkanické prachové částice o velikosti několika desítek mikrometrů byly tvořeny členitými a ostrohrannými úlomky minerálů a sopečným sklem. Naprostou většinu všech zachycených prachových částic však tvořila především pylová zrna, karbonátové částice, pocházející zřejmě ze stavební činnosti, jílové částice a také částice popela vzniklé spalováním organických látek. Malý výskyt částic vulkanického popela v odebraných vzorcích tak potvrzuje údaje meteorologů: nejvyšší koncentrace jsou ve vyšších vrstvách atmosféry (přesněji její části-troposféry). Výskyt částic sopečného popela v ovzduší v Praze byl tedy zanedbatelný a v žádném případě nemohl ohrozit zdraví obyvatel.
Oblak vulkanického popela uvolněný z islandské sopky Eyjafjallajökull při erupci dne 14. dubna 2010 se díky severozápadnímu proudění rychle přesunul nad severní Evropu a v pátek 16. dubna 2010 se v odpoledních hodinách dostal i nad naše území. Důsledkem této události bylo mimo jiné přerušení leteckého provozu prakticky nad celou severní a střední Evropou.
Reportáž o dalších zjištěných skutečnostech odvysílá vědecko-popularizační magazín Meteor v sobotu 24. 4. v 8:10 na Českém rozhlasu 2 – Praha a Českém rozhlasu Leonardo.
