Hledání bunkrů pokračuje

Od chvíle, kdy byl projekt Utajená obrana železné opony spuštěn, 17. listopadu 2009, nám přišla celá řada informací o nově nalezených objektech. Neúplné mapy poválečného opevnění, které mělo chránit železnou oponu v případě, kdyby se ze studené války stala válka skutečná, jsou i díky vašim nálezům podzemních pevnůstek zdárně doplňovány. Pátrání na několik měsíců pozastavila letošní tuhá zima, s počínajícím jarem však spouštíme projekt nanovo. A opět budeme na těchto stránkách postupně zveřejňovat vaše objevy.

K úspěšným hledačům patří trojice přátel z Železné Rudy Petr Horáček, František Venclík a Patrik Soukup. Poslední jmenovaný nám napsal: „při brouzdání po internetu jsem narazil na vaše stránky " Utajená obrana Železné opony ". Nejvíce mne zaujala mapa rozmístění opevnění v Železné Rudě. Sám ( jelikož mne tato historie velmi zajímá ) o velké části opevnění, které jsou tam vyobrazené, vím a hledám stále nové a nové, což se s mapou snad bude dařit lépe.“ Díky našim mapám i znalosti okolí Železné Rudy se panu Soukupovi, Horáčkovi a Venclíkovi podařilo objevit už na dvě desítky objektů. Prohlédněte si některé jejich fotografie ve fotogalerii.

Bunkr zalitý betonem|foto: Patrik Soukup

„Zašívárna“ u Volar

Píší nám však i lidé, pro které hledání opevnění nikdy koníčkem nebylo, jen se zajímají o pozoruhodné objekty, na které mohou narazit při procházkách krajinou. Patří mezi ně pan Jiří Manek z pražských Modřan: „Vážení přátelé, snad mohu taky přispět do pátrání po bunkrech. I když to, co popisuju, mi připadalo spíš jako nějaká zašívárna než jako bunkr, ale v té době jsem o vašem pátrání ani o prefabrikovaných bunkrech vůbec nevěděl. Koncem října 2009 jsme šli z Libínského sedla do Volar přes zříceninu Hus a bývalé Cudrovice po žluté značce. Na okraji lesa ("U Cudrovic") tato značená cesta odbočila šikmo vlevo vzhůru do lesa. Asi po 150 m je malá podlouhlá mýtina a na jejím jižním okraji napravo od cesty jsou v lese tři vyhlubeniny, do kterých by se vešel obrněný transportér a u nich (vždy v čele) byly dveře do něčeho betonového prefabrikovaného. Taky to mělo otvor nahoře, kterým bylo trochu vidět. Dovnitř jsem nelezl, jednak se mi to nezdálo bezpečné, jednak mě vojenské objekty ze své podstaty odpuzují. Kdybych věděl o vašem pátrání, tak bych to vyfotil, ale takto jsem k tomu neměl důvod.“ Údaje o umístění bunkrů, které nám pan Manek zaslal, jsme porovnali s našimi mapami a jak se ukázalo, o těchto objektech žádné informace nemáme, jde tedy pravděpodobně o zcela nový objev.

I když se soustředíme na pohraniční objekty na území České republiky, zajímavý nález i s nákresem nám přišel ze Slovenska: „Tento objekt sme objavili za mestom Lučenec smerom na Halič, súradnice sú s Google Earth. Prední násyp je smerom do kopca pod ktorým je cesta Lučenec Veľký Krtíš." Slovenským opevněním nemáme prostor se v rámci projektu zabývat, za informaci každopádně děkujeme.

Plánek bunkru u Lučence|foto: cumi 1

Jsme velmi rádi, že nám také píší pamětníci, pro které nebyla péče o poválečné opevnění koníčkem, ale povinností, jako pro pana Martina Doušku:

„V roce 84-86 jsem sloužil u 12. motostřeleckého pluku v Domažlicích. Z jara a na podzim se jezdilo na „Zvláštní práce“. Vzala se Praga V3s, zalepily se vojenské znaky, na vojenské značky SPZ se přilepily civilní, velitel praporu měl civil (kožená bunda), záklaďáci měli modré tepláky bílé nátělníky a vojenskou mošnu s ešusem (ustrojovací kázeň v tahu). Celé to vypadalo děsně nenápadně a civilně. Jezdily do pohraničního pásma udržovat opevnění. Když se vraceli, říkali, že je to naprosto nedobytné a nikdo by je odtamtud nedostal. Na práce jezdili Maďaři a cikáni ze Slovenska. Po vojně jsem stále přemýšlel, proč jsme měli cvičnou pevnůstku s UL-1, když řopíky byly až na Lenoře. O železné oponě jsme v rámci utajení neměli ani potuchu. Jinak vojna to byla úděsná a ještě dnes se mi zdají sny, že se tam mám vrátit. To se musí zažít.“

Řada bunkrů na Tachovsku

Mapa s polohou bunkrů od pana Frühaufa |foto: Google Erth

Pan Emanuel Frühauf nám píše ze Svobodky u Tachova: „Dočetl jsem se na internetu, že hledáte nějaké poválečné opevnění. Kolem vsi, kde bydlím jich je celá řada, posílám mapku s jejich označením. Bohužel asi před ca 12 roky vojsko bunkry čistilo a to neušlo pozornosti vesnické omladiny, která většinu bunkrů otevřela a shodila krycí desky dovnitř, takže jsou dodnes otevřené. Bunkr č. 2 nemusí být bunkrem, je buď úplně zatopený a zabahněný, po odkrytí krycích desek je jenom bahno (možná se jedná o starou studnu, která byla zakryta stejnými deskami jako bunkry. Ve většině bunkrů jsem byl, ale žádné vybavení v nich nebylo. Zatím neotevřené jsou bunkry 7,10,11,12. Jinak je zde bunkrů více roztroušeno po krajině, není to moje hobby, ale zajímám se o vše z historie obecně."

K mapce pana Frühaufa nám řekl náš „bunkrolog“ Ing. Jan Lakosil: „Tachovsko je velmi hustě opevněná oblast, Svobodka není výjimkou. V době, kdy jsme začínali s průzkumem poválečného opevnění (asi před 8 lety) jsme se u Tachova také stavili a jeden místní mladík, nám jich několik ukázal. V bunkru u Velkého Rapotína byla dokonce zachovaná lafeta s provedeným panoramatickým náčrtkem - jediný, který se kdy podařilo najít. Problematika poválečných bunkrů není ještě zcela probádaná a může se stát, že právě u Svobodky stojí nějaký typologicky zajímavý objekt.“

Děkujeme za všechny vaše vzpomínky, postřehy i objevy. Pište nám i nadále na adresu bunkry@rozhlas.cz. Vaše nálezy budeme postupně zveřejňovat a doplňovat do map. Získali jsme také nové mapové podklady k dalšímu hledání bunkrů. Na stránkách projektu je zveřejníme v průběhu června, kdy už, jak doufáme, budou ty stávající mapy zbaveny bílých míst.