Státy by neměly aerolinkám kompenzovat škody způsobené sopkou, míní rektor VŠE
Evropské nebe se zaplňuje letadly, sopka Eyjafjallajökull na Islandu podle odborníků přestává být akutním nebezpečím. A pokračuje sčítání ztrát. Ty největší utrpěl letecký průmysl i některá odvětví, která jsou na něm závislá. Podle některých názorů ale nejsou škody tak závažné, jak se zdálo.
Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu hovoří o celkových ztrátách leteckých společností ve výši 185 milionů eur denně. Podle serveru BBC pak odhadují přepravci své ztráty na 1,7 miliard dolarů.
Například odborníci citovaní kanadským deníkem The Gazette ale tvrdí, že v celkové ekonomice se tak tvrdé dopady zatím neprojevily.
Také rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls se nedomnívá, že by škody napáchané islandskou sopkou měly na ekonomiku dlouhodobé dopady.
“Obrovská konkurence, která v letectví je, snaha zejména nízkonákladových linek poskytovat co nejlevnější služby, hospodářská krize jako taková, dozvuky problémů z roku 2001, z tohoto pohledu určité riziko je. Na druhé straně si nemyslím, že by ztráty byly dlouhodobě účinné. Letecké společnosti spíš teď budou hledat cestu, jak ve střednědobém horizontu z toho vyjít ven,“ uvedl Hindls.
Odmítl také přirovnání se situací letecké dopravy po útocích z 11. září 2001. “Tenkrát to byl zlý úmysl a byl zasažen celý svět, protože srdce průmyslu, které je kolem letišť v Spojených státech, bylo zasaženo do samého nitra. Pokud se týká sopky, nemyslím si, že to zasáhlo celý svět, tato záležitost se týkala jenom Evropy,“ podotkl rektor.
Evropská komise už připustila jednorázovou výjimku z pravidla neposkytovat státní pomoc aerolinkám. Státy se dostávají pod tlak i ostatních odvětví, třeba cestovních kanceláří a hoteliérů. Hindls ale nepovažuje státní pomoc za šťastné řešení, vlády by podle něj měly těmto tlakům odolat.
“Dnes to může být letecký průmysl a průmysl cestovního ruchu, za týden to může být zemědělství s nějakou přírodní katastrofou. Stát je tu samozřejmě proto, aby v krajních případech kompenzoval tyto situace, ale tady si nemyslím, že je to tak zásadní pro fungování hospodářství,“ míní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.
