Řecká prosba vyslyšena. V Aténách se však demonstrovalo
Řecko už nedokáže samo zvládnout své obrovské dluhy. Atény proto žádají o pomoc státy platící eurem a Mezinárodní měnový fond. Toto rozhodnutí však v řecké metropoli způsobilo demonstraci, která později vyústila v ostré šarvátky. Policisté byli dokonce nuceni použit asi na 2500 demonstrantů slzný plyn.
Eurozóna i fond už Řecku slíbily půjčky v celkové výši 45 miliard eur. To je víc než 1 bilion korun. Řecko definitivně doplatilo na léta žití na dluh. Premiér Georgios Papandreu proto musel v projevu k národu oznámit, že žádá o pomoc.
Řekům už na trzích nechce nikdo půjčovat za snesitelný úrok. Stát se tak zadlužil, že investoři pochybují o jeho schopnosti dluhy splácet. Půjčky od zemí eurozóny a měnového fondu budou mít 5 procentní úrok. Na trzích by si přitom Řekové museli půjčit až za dvojnásobně tvrdých podmínek.
Řecký premiér Jorgos Papandreu během návštěvy odlehlého egejského ostrova prohlásil, že pomoc od Unie a Měnového fondu je v dané situaci pro Atény nevyhnutelná. Řecko dlouhodobě sužuje astronomický schodek veřejných financí a obrovský státní dluh.
Aktivaci pomoci ještě musejí schválit všechny země eurozóny a vedení měnového fondu. Mělo by se tak stát v příštích dnech. Mezi světovými ekonomy i tak převládá názor, že ani tato pomoc nebude předluženému Řecku stačit. Podle jejich odhadů Aténám pomůže přežít letošní rok a otázka bankrotu Řecka stejně visí ve vzduchu.
Vláda se bojí stávek
Publicistka Soňa Dorňáková-Stamy, která žije v Aténách soudí, že Řecko už nemělo jinou cestu. Země si už nemohla dál půjčovat za tak vysoké úroky.
„Má si půjčit přibližně 30 miliard od EU a 10 miliard od Mezinárodního měnového fondu jen pro letošní rok. Lidé se tady velice obávají MMF, protože vědí co to znamená, když se někdo uchýlí k této půjčce.
O tom, jak krizi vnímají Řekové, mluvila v Ozvěnách dne publicistka Soňa Dorňáková Stamy
Řecká vláda se přitom obává dalších protestů. Snaží se přesvědčit odboráře, že pokud budou stávkovat, dojde ke katastrofě, protože se nepodaří uskutečnit podmínky, které MMF a EU Řecku nadiktují.
„Státní odborové svazy a komunistické odbory dnes vystoupily s tím, že stávkovat v nejbližší době budou. Ostatní odbory zatím o stávce nemluví,“ řekla Dorňáková-Stamy. Mluví se naopak o tom, že se ve státním sektoru bude propouštět a to je něco, co se v Řecku 30 let nestalo.
Krize státních financí se podle publicistky už teď projevuje v běžném životě Řeků. „Většina lidí se bojí co bude dál, už teď se zdražuje a lidé se bojí snižování mezd i v soukromém sektoru. Velký problém mají nejen nejchudší vrstvy, ale i střední vrstvy a střední a malé firmy,“ uvedla Dorňáková-Stamy.
Miliardy z Německa
Německo bude solidární s Řeckem a několikamiliardovou pomoc mu neodepře. Taková je první reakce berlínské vlády na žádost Atén o finanční záchranu ze strany eurozóny. Právě Německo přitom bylo dlouho k poskytnutí pomoci velmi skeptické.
Načasování řecké žádosti je Jobovou zvěstí pro kabinet kancléřky Angely Merkelové. Německo totiž 9.května čekají veledůležité zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku. Opozice taky obviňuje spolkovou vládu, že se nepopulární rozhodnutí o pomoci Řecku snaží oddálit na období po tomto hlasování.
Německá vláda si tak pro poskytnutí pomoci Řecku klade opravdu neúprosné podmínky. Podle kancléřky Angely Merkelové musejí Atény předložit skutečně tvrdý úsporný program.
„Cílem celé operace je zajistit stabilitu eura. Dokud Řecko nedohodne s Mezinárodním měnovým fondem a Evropskou komisí absolutně důvěryhodný program úspor, Evropská unie žádné miliardové sumy neuvolní," shrnula svůj pohled na věc kancléřka.
Mluvčí ministerstva financí nicméně uvedl, že „Německo je zavázáno být solidární a taky to ukáže." Berlín ale očekává, že Atény ještě zintenzivní úsilí o nápravu dezolátní rozpočtové situace.
Německo by mělo Řecku poskytnout 8,4 miliardy eur. Musí ale ještě schválit prováděcí zákon. Skupina expertů navíc hrozí ústavní stížností pro údajné porušení pravidel eurozóny.
Ekonom: Evropa by měla Řecku pomoci
Podle amerického ekonoma Nouriela Roubiniho by Evropa Řecku měla pomoct. Roubini to řekl listu Financial Times.
"Řecko je příliš malé na to, aby bylo samo o sobě důležité. Nepředstavuje ani 3 procenta HDP eurozóny. Ale většinu řeckého dluhu drží finanční ústavy napříč Evropou,“ uvedl.
Nákaza z Řecka by se podle něj navíc mohla přenést do okrajových částí eurozóny. „Itálie je na tom docela dobře, ale Portugalsko nikoliv, no a Španělsko, to je v mnoha směrech ještě větší katastrofa než Řecko. Takže Řecko samo o sobě není tak důležité, ale je příliš provázáno se zbytkem Evropy, než abychom ho mohli nechat padnout," uvedl americký ekonom.
Řecko a evropská měna
Problémy Řecka se dotýkají i samotné evropské měny. Euro se dostalo na skoro roční minimum vůči americkému dolaru. „Myslím si, že krátkodobě je určitě vývoj eura ovlivněn řeckým případem, ale stejně tak tomu přispívá zejména z dlouhodobého hlediska fakt, že americká ekonomika nabírá pozvolna na dechu. A kurz dolaru vůči euru, který byl dlouhodobě podhodnocen, se začíná vracet na novou rovnovážnou úroveň,“ řekl v Ozvěnách dne ekonom Petr Zahradník.
Potvrdil, že vývoj v Řecku neprospívá stabilitě eurozóny, ale spekulace o jejím rozpadu označil za velmi předčasné.
Ekonom Petr Zahradník v Ozvěnách dne na téma: můžou řecké problémy stáhnout dolů euro.
„Samozřejmě přirozenou reakcí na nastalý vývoj je oslabování kurzu i nalézání nějakého preventivního nástroje, jak se těmto problémům vyhnout. Ale variantě rozpadu eurozóny dávám tak 5 procent. A to jsem možná ještě optimista,“ uvedl ekonom.