Novela o veřejných zakázkách putuje zpět do sněmovny
Není snad jediná politická strana, která by neproklamovala, že boj s korupcí je nutný a potřebný. Nicméně jak s tímto nešvarem bojovat, to už je věc složitější. Když letos v březnu schválili poslanci novelu zákona o veřejných zakázkách, uvítala to například Hospodářská komora.
I podle exministra průmyslu a obchodu a občanského demokrata Martina Římana tato norma je sice posunem k lepší praxi, nicméně definitivně korupci neřeší.
„Bude spousta těch, kteří budou přemýšlet nad tím, jak normu obejít, a to například i neveřejné sféře. Známe to z praxe, kdy jedna zakázka se rozdělí na více menších, aby se na ně nevztahovala tak přísná kritéria, jako na zakázky větší,“ řekl Říman Rádiu Česko.
Senát vrátil novelu zákona o veřejných zakázkách zpět do PS. Téma pro předsedu senátorského klubu ČSSD Petra Víchu a Radka Jurčíka z Mendelovy univerzity v Brně.
Aby však došlo na zpřísnění dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle této normy, museli by svůj souhlas k souhlasu dolní komory připojit ještě senát a také prezident. K Václavu Klausovi ale zmíněná novela ani nedoputovala. Včera ji senátoři vrátili s řadou pozměňovacích návrhů zpět poslancům.
Podle předsedy senátorského klubu ČSSD Petra Víchy byly totiž některé návrhy poslanců za absolutně nesmyslné s tím, že ve sněmovně zafungovala lidová tvořivost.
„Senát upravoval některé části normy, v nichž se poslanci dopustili administrativních chyb. Uvedu příklad, kdy avizovaná norma ukládá zadavateli zveřejnit na internetu veškerou dokumentaci k výběrovému řízení, ale český právní řád pojem výběrové řízení nezná,“ uvedl pro Rádio Česko Vícha a dodal:
„Smysl novely nicméně považuji za správný. Administrativní chyby jsme odstranili a věřím, že sněmovna znění senátu schválí. Navíc námi poupravená norma je ještě přísnější.“
Vlastnická struktura uchazečů musí být průhledná
Senátoři například navrhli, aby byla prodloužena ze tří na pět dní lhůta, kdy musí zadavatel rozeslat uchazečům protokol o konečném výsledku hodnocení.
„To byla hlavně iniciativa obcí, pro které je vyřizování administrativy spojené s jednotlivými případy složité, tudíž potřebují více času. Naopak zkrátit lhůty bychom potřebovali u schvalovacího procesu na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde listiny leží zpravidla zbytečně dlouho,“ vysvětlil Vícha.
Senátoři rovněž zachovali povinnost doložení vlastnické struktury uchazeče. Podle předsedy senátorského klubu ČSSD je právě toto opatření stěžejní.
„Je to jasné protikorupční opatření. Vyplývá z něj, že kdo se chce ucházet o veřejnou zakázku, musí doložit průhlednou vlastnickou strukturu. Právě o toto opatření se na půdě senátu vedl velký spor, zvláště s poslanci ODS, ale podařilo se ho v zákoně ponechat,“ míní Vícha.
Rovněž podle Radka Jurčíka z Mendlovy univerzity v Brně je zmíněná novela zákona důležitá a přínosná.
„Novela se sice nezabývá konkrétním řešením korupčního jednání, ale spíše určuje větší transparentnost v zadávání veřejných zakázek. Eliminaci korupčních praktik řeší až v druhém sledu,“ myslí si Jurčík a dodává:
„Za klíčové považuji zrušení povinné atestace elektronických nástrojů, která aktuálně znemožňuje elektronicky zadávat zakázky.“
