V Mexickém zálivu se šíří ropná skvrna z potopené plošiny

Pobřeží Mexického zálivu je v nebezpečí. Ohrožuje ho ropa z vrtu v místě ropné plošiny, která minulý týden explodovala a nakonec zmizela do moře. Původně se mělo za to, že odklízet se budou jen pozůstatky jednorázového ropného úniku, ropa ale stále vytéká z vrtné trubky ponořené přibližně 1500 metrů pod hladinou. Množství, které se každý den dostává do vod Mexického zálivu, se odhaduje na tisíc barelů, americká pobřežní hlídka charakterizuje únik jako velmi vážný.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potápějící se ropná plošina v Mexickém zálivu

Potápějící se ropná plošina v Mexickém zálivu | Foto: AFP

Únik ropy pod hladinou Mexického zálivu se snaží zastavit robotické ponorky. Společnost British Petroleum nasadila na likvidaci havárie kromě podmořských robotů tři desítky lodí, pět letadel a tři sta kilometrů norných stěn. Ropná skvrna teď je asi 80 kilometrů od amerického pobřeží.

Přehrát

00:00 / 00:00

O ekologické katastrofě v Mexickém zálivu mluvil na Radiožurnálu hydrobiolog Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„V případě, že se podaří aplikovat kolaguanty, které ropnou skvrnu rozbijí na drobné kuličky a ty se rozptýlí v moři, vzpamatuje se příroda poměrně rychle. Jedná se o šetrný postup. Je nutné si uvědomit, že ropa je přírodní surovina a nejrůznější mikroorganismy jsou schopny si s ní poradit a postupně ji rozložit,“ říká hydrobiolog Adam Petrusek z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a pokračuje:

„Mnohem horší variantou by bylo, kdyby se ropná skvrna dostala na pobřeží. Na čištění písku a skal se totiž používají mnohem agresivnější chemické látky a často se jedná o vyhánění čerta ďáblem. Po ‚vyčištění‘ zůstává pobřeží mrtvé delší dobu, než bez něj.“

Podle Petruska nebudou naštěstí zasaženy nejvzácnější partie Mexického zálivu, a sice korálové podmořské útesy. Na pobřeží by ale ropa způsobila opravdovou ekologickou katastrofu.

„V případě, že by se ropa dostala na nejbližší pobřeží, tedy Lousiany, tak by byly ohroženy místní pobřežní mokřady a pláže. Je to takové mělké, členité pobřeží, které hostí například mořské ptáky. Je to také oblast rozmnožování komerčně cenných ryb a rybářsky využívaná oblast,“ dodává Petrusek.

Jitka Malá, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme