Rusko zveřejnilo dokumenty o masakru v Katyni

Rusko zveřejnilo autentické dokumenty o masakru Poláků v Katyni. Příkaz k tomu dal osobně prezident Dmitrij Medveděv. Dosud utajované materiály jsou přístupné na webových stránkách ruské Federální archivní agentury.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Květiny u památníku obětí v Katyni.

Květiny u památníku obětí v Katyni. | Foto: Andrea Brtníková | Zdroj: Český rozhlas

Jde o dokumenty, které se po desetiletí schraňovaly v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany. Kopie listiny už počátkem devadesátých let zveřejnili v Polsku, ale nyní jsou k dispozici v elektronické podobě pro nejširší veřejnost. Dokumenty jsou zveřejněné bez jakýchkoli úprav i s poznámkami.

Přehrát

00:00 / 00:00

Studiu katyňského masakru se věnuje historik Mečislav Borák

Při masakru v Katyni u Smolenska zavraždila sovětská tajná policie NKVD v roce 1940 přes dvacet tisíc polských důstojníků, ale také učitelů, inženýrů a duchovních. Rusko tento zločin desítky let lživě připisovalo Němcům.

Podle historika Mečislava Boráka není toto vstřícné gesto vůbec určeno Polákům ani ostatnímu světu, ale spíše občanům Ruska.

„Ještě před pár lety si většina Rusů myslela, že ten zločin spáchali Němci a teprve poté, co pravdu několikrát opakoval Vladimír Putin i Dmitrij Medveděv a poté co šel v televizi film Katyň, se ten názor začal měnit.“

„Pořád jsou hlavně mezi vojenskými historiky lidé, kteří tvrdí, že dokumenty byly kdysi zfalšovány a že je to spiknutí proti Rusku. To vše asi vedlo Medveděva k tomu, aby s konečnou platností utnul argumenty těchto popíračů katyňského zločinu,“ myslí si Borák.

Podle něj ale stále ještě hodně materiálů neznáme. „Chruščov tehdy údajně nařídil, aby se zničily osobní spisy postřílených, polští historici tomu ale nevěří a myslí si, že se alespoň torza těchto spisů ještě mohou objevit. Stále navíc neznáme jména 3500 Poláků, kteří byli postříleni ve vězeních v Bělorusku,“ dodal historik Borák.

Stanislav Vintr, Igor Maňour, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme