Čeští a němečtí ekologové znovu vyostřili spor o jez na Labi
Čeští a němečtí ekologové znovu oživili dlouholetý spor o plánovaný jez na Labi u Děčína. Dnes novinářům představili studii německého Institutu pro ekologický a hospodářský výzkum, podle které by stavba byla ekonomicky nevýhodná a poškodila by přírodu.
Studii představili zástupci tuzemského ekologického sdružení Arnika a německé nevládní organizace Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland (BUND).
“Studie se primárně věnuje německé straně, ale upozorňuje i českou stranu na to, že německá strana zřejmě nebude schopná garantovat plavební hloubku, o které se donedávna mluvilo, a že pokud u nás v Čechách nějaké investice proběhnou, tak se může stát, že nám to k ničemu nebude,“ uvedla Jana Vitnerová z Arniky.
O německé studii splavnosti Labe diskutovali v Ozvěnách dne Radiožurnálu Jana Vitnerová ze sdružení Arnika a Miroslav Šefara z Ředitelství vodních cest
Podle studie by nákladní lodní doprava byla rentabilní při hloubce plavební dráhy od dvou metrů do 2,5 metru. V opačném případě prý kvůli vysokým nákladům nemůže konkurovat silniční nebo železniční dopravě.
Požadovanou hloubku na německé straně však není možné dosáhnout ani stavebními úpravami v korytě, tvrdí ekologové.
Lodní dopravci, kteří naopak za plavební stupeň bojují, považují zveřejněné závěry za lživé. Podobně se vyjádřilo i Ředitelství vodních cest. Jak ve vysílání Radiožurnálu řekl jeho šéf Miroslav Šefara, česká strana nemá žádné oficiální informace o tom, že by Německo nemohlo plavební hloubku garantovat.
“Dlouhodobě spolupracuje komise pro integrované využití Labe, která je tvořena z delegace Ministerstva dopravy České republiky a spolkového ministerstva dopravy a stavebnictví. Na posledním jednání této komise na podzim 2009 bylo definováno úspěšné pokračování údržby Labe, které zajistí parametry shodné s našimi záměry v České republice,“ uvedl Šefara.
Zdůraznil, že Němci se zavázali udržovat řeku tak, aby byl minimální ponor lodi celoročně alespoň 140 centimetrů. To je podle Šefary hranice ekonomické plavby a zajistit ji má na české straně právě jez u Děčína. V příhraničním úseku totiž hladina často klesá pod zmíněnou hranici, což plavbu zastavuje.
Spor o dopady na přírodu
Krajina kolem Labe, zejména zdejší lužní lesy, jsou ceněné v celoevropském měřítku, 60 procent niv chrání legislativa Evropské unie. Podle Vitnerové plánovaná stavba jezu u Děčína zákonům na ochranu přírody nevyhovuje.
„Dokumentace předložená před několika lety nemohla být schválena právě proto, že nevyhověla těmto zákonům,“ podotkla zástupkyně Arniky.
S tím Šefara nesouhlasí. Dokumentace ke studii vlivu stavby na životní prostředí se podle něj teprve připravuje, ministerstvu životního prostředí ji chce Ředitelství vodních cest odevzdat na podzim.
„Nevím, z čeho vycházejí takové poplašné informace, když teprve probíhá zákonný proces EIA a dokud není ukončen, tak nikdo nemůže s jistotou říct, že bude, či nebude poškozena příroda,“ řekl Šefara.
