Mladí vs. staří: Evropský den solidarity slibuje diskuzi
Čtvrtek je evropským dnem solidarity mezi generacemi. Senioři přitom v Česku patří mezi nejvíce diskriminované a vyloučené skupiny ve společnosti. Alespoň to tvrdí některé nevládní organizace a studie, které se zabývají stárnutím. Stárnutí a lidská důstojnost je tématem i čtvrtečního diskusního fóra, které pořádá Úřad vlády pod záštitou zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába.
„V naší společnosti existují generační stereotypy, jde hlavně o to, že mladí považují seniory za ekonomickou zátěž, která vytahuje prostředky z jejich peněženek. Typickým příkladem jsou fanouškovské skupiny na stránkách sociální sítě Facebook, které se tímto tématem zabývají. Počet mladých lidí, jež stáří odsuzují, stoupá, no a my jsem se rozhodli s tím něco dělat,“ popisoval ředitel sekce pro lidská práva Úřadu vlády Czeslaw Walek.
Facebookové skupiny však nejdou zakázat z principu svobody slova, vláda tak chce působit hlavně preventivně.
„Touto diskuzí chceme udělat pomyslný výkop k dialogu mezi seniory a mladými lidmi. Z výzkumů totiž vyplývá, že věk je jedním z nejčastějších důvodů diskriminace u nás. Notoricky známý je případ z roku 2005, kdy paní spáchala sebevraždu po výroku soudu, jenž rozhodl, že zaměstnavatel , který tuto paní právě z důvodu věku nezaměstnal, ji nediskriminoval,“ doplnil Walek.
Vláda má plán
„Je potřeba si uvědomit, že podle Českého statistického úřadu u nás bude v roce 2050 půl milionu Čechů za hranicí 85 let a tři miliony budou ve věku 65 let a stát zkrátka není připraven na tuto situaci. S tím se musí něco udělat,“ dodal ředitel sekce pro lidská práva Úřadu vlády.
Agendu, která se věnuje tomuto problému, má na starosti ministerstvo práce a sociálních věcí. Vláda navíc už osm let přijímá národní plán podpory stárnutí, podle kterého by se jednotlivé rezorty měly na situaci ohledně vrůstajícího počtu seniorů připravit.
„Tento plán obsahuje několik priorit, ale hlavně jsou tam konkrétní opatření jednotlivých rezortů, jež jsou bedlivě vládou, a nejen jí, sledovány. Když to shrnu, v dnešní době je velmi důležité seniory nepaušalizovat - ne každý důchodce nakupuje párky v Kauflandu. Je zapotřebí vnímat seniory individuálně. Mladí lidé by si prostě měli uvědomit, že také jednou budou staří,“ uzavřel ředitel sekce pro lidská práva Úřadu vlády Czeslaw Walek.
Sociální sítě a jejich prokletí
Ke skupině s názvem Jejich revírem je Kaufland, jejich tempo je vražedné - DŮCHODCI! se v sociální síti Facebook přidalo více jak 236 tisíc lidí. Starší občané nevycházejí příliš pozitivně ani ze spotu Petra Zelenky, ve kterém herci Marta Issová a Jiří Mádl zvou mladé k volbám.
Kontroverzní spot Petra Zelenky, ve kterém účinkují herci Marta Issová a Jiří Mádl:„Problémy mezigeneračních vztahů jsou staré jako lidstvo samo. Pravdou je, že dnes jsou tyto rozdíly právě díky internetu daleko viditelnější. Podle mého názoru se však zatím nic revolučního neděje,“ řekla k tématu socioložka Lucie Vidovičová z Masarykovy univerzity v Brně.
Mnoho nešvarů dnešní české společnosti se dává za vinu čtyřiceti letům komunismu. Staří lidé jsou pro mladé symbolem minulosti, nesmí se však zapomínat, že mezi seniory je také řada obětí tohoto zločinného režimu.
„Neřekla bych, že by se to mělo právě do této roviny stavět. Babičky nás vychovávaly před třiceti lety, protože rodiče museli chodit do práce. A stejně tak i dnes leckde prarodiče tuto úlohu plní. Fungoval však také systém, že když byl starší člověk ‚nechtěný‘, tak se dal do domova důchodců a tato praxe bohužel trvá dodnes.“
„Jde o takzvanou generační segregaci. Když se mladí lidé delší dobu se seniory nesetkávají, tak mezi nimi zcela přirozeně nastane hluboká propast, a to je živná půda pro diskriminaci. Je potřeba zkrátka více komunikovat. Vztahy mezi generacemi celkově odrážejí klima ve společnosti a je v tomto kontextu problém najít řešení. Snad kdyby se diskriminace podle věku ošetřila zákonem, ale primární je komunikace,“ pokračovala socioložka.
Řešením by také mohl být přirozený vývoj věci. Až dnešní třicátníci půjdou do důchodu, tak budou určitě sebevědomější a možná i bohatší než dnešní senioři. Způsoby komunikace tak budou nastaveny úplně jinak.
„Jsem velkým zastáncem této představy. Věřím, že ty dnešní zkušenosti a hodnoty se u ‚důchodců budoucnosti‘ určitě musí projevit. Je tady ovšem druhá stránka věci, dnes totiž ještě nevíme, jaká bude mladá generace v tom cyklu následujícím. Ale to je na tom koloběhu života to krásné,“ uzavřela socioložka Lucie Vidovičová z Masarykovy univerzity v Brně.
