Historici pracují na elektronické databázi československých legionářů
Víc než třináct let pracují historici na sestavení elektronických databází československých občanů, příslušníků vojenských jednotek v zahraničí. Databáze aktuálně obsahuje přes 83 tisíc záznamů a prochází ještě nezbytným doplněním, opravami a ověřováním některých údajů.
Po shromáždění dat o československých legionářích z období 1. světové války, pracuje od roku 2005 Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv Praha s podporou Československé obce legionářské na elektronické databázi všech příslušníků československých vojenských jednotek v zahraničí v letech 1939 až 1945.
O elektronické databázi československých příslušníků vojenských jednotek v zahraničí mluvil na Rádiu Česko Petr Hofman z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
„Kromě základních životopisných údajů jsou v databázi základní údaje o průběhu vojenské služby, případně další doplňující data jako je náboženství, zdravotní stav a národnost. V rubrice poznámka, kterou jsme původně považovali za okrajovou, se nám v řadě případů nakonec tato rubrika rozrostla o určité miniportréty lidí,“ popsal obsah elektronické databáze Petr Hofman z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
U některých vojáků jsou částěčně doplněny i poválečné osudy, pokud byly zaznamenány. Kromě příslušníků československých jednotek v zahraničí najdete v databázi i osoby, které prošli vojenskou evidencí, ale v armádě nakonec nesloužili.
„Archivní materiály, které máme k dispozici, poskytují ohromné množství zajímavých údajů, které se obecně týkají zahraničního odboje a exilových aktivit za 2. světové války, takže nám připadalo škoda tyto informace o jednotlivých osobách, které nesloužili, nicméně působili v odboji nebo pracovali ve válečném průmyslu a spojovala je jedna věc, že se do armády přihlásili, ale z různých důvodů v ní nesloužili, vynechat,“ vysvětluje historik.
„Kdybychom tyto kategorie pominuli, tak si myslím, že konečná verze by byla ochuzená,“ dodává nakonec Hofman.
