Jak se soudí na Guantánamu? Kritici tvrdí, že nespravedlivě
Vojenské tribunály na Guantánamu jsou hanbou Ameriky. Tvrdí to aspoň jejich kritici, podle kterých by se muži podezřelí z často hrozných teroristických činů měli postavit před řádný civilní soud. Zpravodaj ČRo ve Spojených státech Vít Pohanka získal unikátní příležitost sledovat vojenskou komisi přímo na místě a mluvit s jejími kritiky i zastánci.
Camp Justice - Tábor Spravedlnosti - tak se oficiálně jmenuje ta část základny na Guantánamu, kde se scházejí vojenské komise. Hukot klimatizačních jednotek ochlazujících stany pro pozorovatele z řad nevládních organizací, obhájce údajných teroristů a hrstku novinářů, nikdy neutichá.
Relativně skromná zděná budova, kde se tribunály scházejí stojí na kopečku opodál. Novináři do ní mohou vstoupit po velmi přísné kontrole. „Slyšení sledujeme a děláme si písemné poznámky, nesmíme ale nahrávat obraz ani audio,“ přiblížil zpravodaj ČRo Vít Pohanka.
Jak se soudí vězni na Guantánamu? Unikátní pohled Zblízka nabízí zpravodaj v USA Vít Pohanka.
Podle kritiků projevila americká armáda značný smysl pro ironii, když si pro tohle místo vybrala právě jméno Spravedlnost. Protože vojenské tribunály mají se skutečnou spravedlností pramálo společného.
Případ Omara Khadra
Největší tlačenice se udělá při každé přestávce ve slyšení před Barrym Coburnem, hlavním obhájcem Omara Khadra, jehož případ se právě teď před vojenskou komisí probírá.
Rozhoduje se, jestli jsou přípustná doznání, která Khadr učinil v Afghánistánu jako nezletilý po údajném týrání. Asi nepřekvapí, že obhájce fungování tribunálu příkře odsuzuje:
„Stojíme tady před soudcem, který pracuje pro ministerstvo obrany. Pro stejné ministerstvo pracuje i žaloba. Před řádným federálním soudem by to bylo naprosto jinak.“
Jednou z hlavních vymožeností demokratického systému je nezávislé soudnictví. Soudce je jmenovaný prezidentem na doživotí a nepracuje pro vládu - tedy na ní není závislý. Tento základní princip z pohledu kritiků vojenské komise porušují. Například způsobem, jak se uplatňuje zákon před tribunálem – to určuje Pentagon.
Manuál pro obhajobu pár hodin před slyšením
Při současném slyšení s Omarem Khadrem dostala obhajoba manuál až doslova několik hodin před jeho zahájením. Považuje to za naprosto skandální. Jeden z právníků vojenské komise kapitán David Iglesius nesouhlasí.
Je podle něj sice pravda, že v případě Omara Khadra jej dostali obhájci až na poslední chvíli, ale to neznamená, že by se nemohli připravovat. „Nemělo by to mít velký vliv, protože od roku 2006 taková pravidla existují a nový zákon a manuál schválený za prezidenta Obamy je jen doplnil a změnil ve prospěch větší ochrany souzených,“ uvedl.
Dřív bylo podle něj například podstatně snazší pro žalobu využít nepřímé důkazy, často výpovědi o tom, co se vyšetřovatelé dozvěděli takříkajíc z doslechu. „To bylo předmětem kritiky a změnilo se to,“ uvádí kapitán Iglesius.
Zklamání z Obamy
Jedním z nejhlasitějších odpůrců samotné existence nejen Guantánama a vojenských tribunálů je Americká unie pro občanské svobody, známá pod zkratkou ACLU. Při slyšení s Omarem Khadrem ji zastupuje Jennifer Turner a mluví o obrovském zklamání z prezidenta Obamy:
„Nedodržel termín, který si sám pro zavření Guantánama stanovil. Co je horší, rozhodl o pokračování vojenských komisí a ty jsou podle ACLU v naprostém rozporu s americkou ústavou,“ uvedla.
Obama se podle ní snaží nějak sdrátovat systém spravedlnosti z dob prezidenta Bushe, který je ale spíš systémem nespravedlnosti. Podle Americké unie pro občanské svobody je ale jediným správným rozhodnutím z pohledu ústavy a vlády zákona skoncovat s nelegálními vojenskými komisemi.
Jenže většina Amerických voličů, ale ani zákonodárců v Kongresu nesouhlasí. Kongres pokračování vojenských tribunálů nejen posvětil, ale přímo požaduje přinejmenším pro prominentní vězně z Guantánama.
Bylo by proto asi naivní čekat, že vojenské komise tady v táboře Spravedlnosti v nejbližší budoucnosti skončí. Bez ohledu na to, jestli název Spravedlnost považujeme za ironický, nebo ne.
