Pomozte chránit ohrožené živočichy
Již delší dobu se hovoří o upouštění přehrady ve Vraném nad Vltavou. Proč takové zásahy ohrožují živočichy, jak při nich může pomoci Český svaz ochránců přírody a jakým způsobem se může do záchrany přírodní rozmanitosti zapojit veřejnost, o tom všem hovoří ing. Petr Stýblo.
Kdo rozhoduje o upouštění přehrady?
O tom rozhoduje povodí Vltavy. Před časem jsme se domlouvali na tom, že budeme potřebovat pomoc ze strany veřejnosti, protože kdyby se, jak bylo plánováno, přehrada upustila o několik metrů, zůstala by na suchu spousta živočichů. A naší povinností by bylo tyto živočichy zachránit a vrátit zpět do vody. Protože se ale jedná o desítky kilometrů břehů, potřebujeme pomoc lidí z Prahy a jejího okolí. Upouštění přehrady se zatím odsunulo, plánuje se na konec letošního roku nebo začátek roku příštího.
Mnozí by třeba rádi přiložili ruku k dílu, ale vůbec o takových akcích nevědí. Kde je možné získat více informací?
Nejlépe je sledovat web Českého svazu ochránců přírody www.csop.cz, tam takové výzvy pravidelně umísťujeme, protože pomoc veřejnosti potřebujeme velice často. Mohu zmínit například podzim loňského roku, kdy se upouštěla Vltava v Praze. Tehdy spadla místy až o 4 metry a my jsme potřebovali během pár dnů přenést několik desítek tisíc škeblí.
Jak to vlastně probíhá?
Jak kdy, záleží na tom, jak rychle je voda upouštěná. V tomto případě snížili hladinu během pár hodin tím, že otevřeli Trojský jez, takže nebylo moc času. Najednou tu byly holé břehy a muselo se rychle vyběhnout v holínkách s kbelíky, škeble posbírat a dávat je do vody dál od břehu, kde už hladina neklesala.
Mají ti, kteří rozhodují o upouštění, povinnost o situaci informovat ČSOP, aby škody byly co nejmenší? Je to přece náš společný zájem.
Oni mají povinnost záchranu zvířat zabezpečit a ČSOP se v podstatě nabídl povodí Vltavy, ale jednáme i s dalšími povodími, že jim v tom pomůže. Získáme tím také nějaké prostředky, i když moc velké. Protože jsme velká organizace a máme po republice několik desítek tisíc členů, jsme schopni v krátkém čase sehnat dostatek dobrovolníků.
V poslední době se třeba v Praze odbahňují rybníky, to dělají většinou městské lesy. Jedná se o úplně stejný problém, pouze v menším rozsahu – vypustí se rybník, v bahně zůstane spousta škeblí, a dřív, než do toho najede bagr, je potřeba škeble vysbírat. Někdy jsou tam i raci a další živočichové, a také třeba vajíčka žab.
Je možné se k vám přihlásit do nějakého registru, na základě kterého bychom byli v případě zájmu povoláni?
Jsme otevřená organizace, jsme rádi, když lidé s námi sdílejí stejné myšlenky a přijdou pomoci, jsme také rádi, když se lidé přihlásí a stanou se členy. Čím více nás je, tím je naše práce efektivnější a také jsme větší silou při jednání s politiky.
Zmiňoval jste situaci, kdy Praha 5 vypustila dva rybníky a vůbec vás o tom neinformovala. Než se k vám informace dostala, všechno na dně rybníků zahynulo.
Je to pravda. Oni konkrétně nás nemusí informovat, my jsme obyčejné občanské sdružení, nicméně když to udělají, my ji můžeme pomoci. Každopádně, pokud plánují takový zásah, měli by vědět, co tam žije a co tím zásahem mohou ohrozit. A měli by zajistit, aby tam k žádným úhynům nedošlo. To neplatí jen o rybnících, ale i u různých staveb (např. liniové stavby jako plynovody či vedení elektrického proudu). Do výkopů napadá velké množství živočichů jen za jedinou noc (ježci, žáby apod.). A investor je povinen předem zajistit, aby tam ti živočichové nezahynuli. My nabízíme svoje služby, po republice máme síť záchranných stanic pro handicapované živočichy, lidé z nich také pomáhají při takových záchranných transferech živočichů.
Mohou při těchto akcích pomoci i děti? Účastní se školy vašich aktivit?
Ano, děti mohou pomoci třeba při přenášení živočichů – například loni nám se záchranou škeblí pomáhali studenti Karlínského gymnázia. Jenom stačilo, aby si vzali holínky, kbelík a běhali po březích Vltavy a pomáhali sbírat škeble. Udělali spoustu užitečné práce. Mnozí jistě viděli škeble poprvé v životě – to je ta správná ekologická výchova, děti musejí co nejvíce chodit do přírody.
Můžeme pro přírodu udělat něco na svých zahradách, chalupách apod.?
Máme projekt s názvem Živá zahrada, je to soutěž lidí, kteří mají zahrádky a chtějí je přizpůsobovat přírodě. Vždy čtvrtý víkend v květnu se koná jarní soutěžní kolo, kdy lidé vyrazí na zahrádky, pozorují živočichy, které my jim zadáme, počínaje motýly, přes čmeláky, ještěrky, žáby, a svoje pozorování napíší do mapovací karty, to je možné i přes internet. A my jim jednak udělíme body a zároveň jim radíme, jak živočichy na zahrádku přilákat. Jsou to dlouhodobé věci, pokud život na zahrádce chybí, je většinou potřeba něco zásadně změnit.
Co byste obecně poradil zahrádkářům?
Jezírko je základ každé živé zahrady, musí být ale uděláno tak, aby neškodilo. Ve chvíli, kdy je to bazén s kolmými břehy, zvířata se tam utopí a žádný život tam stejně nebude.
Nepoužívejte samozřejmě ani žádné chemické, herbicidní nebo pesticidní prostředky.
Například ještěrky ocení suché kamenné zídky, kde se mohou ukrývat. Na www.zivazahrada.cz se snažíme uveřejňovat návody, jak jednotlivým zvířatům na zahradě pomoci a plánujeme i metodickou knížku, kde rady shrneme. Jsme rádi, když lidé podporují život v zahradách, příroda u nás velmi zkouší, také tím, že zabíráme stále více prostoru z volné krajiny a ubíráme zvířatům a rostlinám jejich přirozené prostředí. Na zahradě jim to můžeme alespoň trochu vynahradit.
