Nová hnízdiště rybáků
Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku, nás informoval o speciálních betonových ostrůvcích, které budují přerovští ornitologové ve štěrkovnách. Právě v tomto období poslouží rybákům obecným jako hnízdiště. Rybáci obecní jsou podobní rackům a hnízdí na štěrkových ostrůvcích.
Je jaro a mnozí ptáci přilétají ze svých zimovišť. Jak je to s rybákem?
Rybáci přilétají ze zimovišť v Africe na přelomu dubna a května.
Ostrůvky pro ně budou zajímavou novinkou – nebudou je rušit při hnízdění?
Naopak, díky těm ostrůvkům budou moci zahnízdit na hladině štěrkoven. Ostrůvky se odvezou na hladinu a zakotví.
Kde je nejčastější výskyt rybáků v České republice?
Rybáci hnízdí na přirozených hnízdištích na jižní Moravě i v jižních Čechách, ale právě u nás na střední Moravě, kde není dostatek štěrkových ostrůvků, nehnízdili vůbec. Až od doby, než jsme začali ostrůvky umísťovat.
Vrací se rybák obecný, podobně jako čáp, na stejné místo?
My předpokládáme, že ano, ti ptáci mají určité zkušenosti a i mláďata místo znají a vracejí se tam. Dokonce jsme zaznamenali přílet ptáků, kteří měli kroužky. Bohužel se je nepodařilo chytit, nevíme, zda to byla ta mláďata, která jsme kroužkovali v předchozích letech.
Mají se rybáři bát tohoto ptáka?
Určitě ne, je to drobný pták, který se živí jen plevelnými rybkami.
Křičí podobně jako racek?
Má také takový charakteristický pokřik, ale není tak hlučný jako racek chechtavý.
Budete dále sledovat, zda si rybáci na nových ostrůvcích staví hnízda?
Oni si hnízda v podstatě nestaví, jen si vytlačí důlek ve štěrku a tam si snesou vajíčka. Již v ten samý den, kdy jsme ostrůvky umístili, jsme zaznamenali, že tam rybáci přiletěli.
A kdy od nás rybáci zase odletí?
Odlétají během srpna. Do té doby mají spoustu práce - obsadit hnízdiště, vysedět vajíčka a vyvést mladé.
Rybáci obecní patří do příbuzenstva racků a v Česku patří k silně ohroženým druhům. Hlavním důvodem je nedostatek vhodných příležitostí k hnízdění. Umělé hnízdní ostrůvky jsou vyráběny už od roku 2007. Na jejich vývoji i výrobě se podíleli odborníci z České vysokého učení technického v Praze a několik betonářských společností. Při výrobě ostrůvků byla nahrazena klasická betonářská výztuž vláknobetonem. I přes maximální odlehčení díky polystyrénovému jádru váží betonový ostrůvek asi 3,5 tuny.