Jeden den, jeden objev, ale dva nezávislé vědecké týmy. I tak by se dal popsat objev, že jeden druh včel si svá podzemní hnízda vystýlá různobarevnými okvětními plátky.

0:00 5. května 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Asi dvě třetiny druhů včel nežijí v koloniích, ale solitérně. Samička takových včel proto musí zastat jak funkci královny, která klade vajíčka, tak dělnice, která jim vybuduje hnízdo a zajistí potravu vylíhlým larvám. Při výzkumu rozmnožování včel Osima avoseta, které žijí na Blízkém východě, se stala neobvyklá věc. Dva nezávislé vědecké týmy – jeden z Turecka a druhý z Íránu – ve stejný den učinily stejný objev, který teď zveřejnil časopis American Museum Novitates.

Hnízdo včel Osima avoseta tvoří jedna nebo dvě vertikální komůrky, které leží v hloubce 1,5 až 5 cm pod povrchem země. Každou komůrku samička od vchodu až po dno vystele různobarevnými okvětními plátky rostlin, které klade tak, aby se střechovitě překrývaly. Poté si do hnízda nanosí mazlavé bláto a na povrchu plátků z něj vytvoří souvislou vrstvičku. Tím je hrubá stavba hotová a zbývá zajistit potomkům potravu. Samička na dno hnízda zásobu lepkavé směsi nektaru a pylu, naklade vajíčka a hnízdo uzavře zátkou z bahna. Vytvoří tak vlhkou komůrku s pevnými stěnami, která bude novou generaci včel chránit během 10 měsíců dlouhého vývoje.

Zdroj: American Museum of Natural History, American Museum Novitates

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít