První lidská posádka letí na Mars!
Šest dobrovolníků se zanedlouho vydá na 520denní výlet na Mars. Ve skutečnosti se sice nehnou z místa, ale jinak je čeká dokonalá simulace celé plánované mise. Jejím cílem je zejména studovat psychologické vlivy víc jak sedmnáctiměsíčního soužití skupinky lidí v malém prostoru na jednotlivé pasažéry. Tento dlouhý pokus bude poslední a nejdůležitější fází experimentu Mars500.
Člověk na Mars
Možná si ještě vzpomenete, že plán vyslat lidskou posádku na povrch Marsu předložil lidstvu americký exprezident George Bush v lednu 2004. Šlo vlastně o pokus opětovně získat důvěru veřejnosti pro kosmický výzkum po havárii raketoplánu Columbia v roce 2003. Přistání lidí na rudé planetě je jedním z důležitých bodů programu NASA, avšak myšlenky o návštěvě jiných planet jsou jistě mnohem starší než kterákoliv světová vesmírná agentura. Podle původních předpokladů NASA měl člověk stát na Marsu už v roce 2020. Současné střízlivé odhady mluví o roku 2030.
Pokusy na lidech?
I když se nám dvacet let může zdát jako dlouhá doba, v tomto případě jde už téměř o hořící termín. Před tak závažnou misí je totiž potřeba provést spoustu výzkumů, experimentů a simulací, aby byla výprava co nejméně riziková. Některé pokusy vyžadují mnoho času. Mimo jiné je to také experiment Mars500, který je během na dlouhou trať. Mars500 je společným projektem Institutu biomedicínských problémů v Rusku a Evropské vesmírné agentury. Jeho výsledkem by mělo být co nejlepší poznání toho, jak bude mise na Mars ovlivňovat biologické a také psychologické chování posádky. Podobný experiment nebyl doposud proveden, neboť sondy a družice, které byly zatím k Marsu vyslány, neměli s dlouhou cestou žádný psychický problém. U lidí je však nutné očekávat různé komplikace a problémy, i takové, s jakými se v běžném životě nesetkají. Také proto jsou „pokusy na lidech“ před misí na Mars nutné.
Cesta na Mars za 520 dní
Experiment Mars500 byl zahájen už v roce 2007. První fází byl 14-denní test, který pouze prověřil zařízení potřebné pro další fáze. Po necelých dvou letech byla provedena druhá část experimentu. Ta už zahrnovala cvičnou lidskou posádku. Šest dobrovolníků žilo v simulátoru vesmírné lodi celých 105 dní. Po tuto dobu měli stejný režim jako astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici a praktický nepřetržitý dozor psychologů a lékařů. Strávit se skupinou pěti lidí víc jak tři měsíce v uzavřeném prostoru je pro většinu z nás víc než děsivé. Cesta k Marsu a zpět však bude trvat mnohem déle. Podle plánu by posádka měla strávit 250 dní na cestě k rudé planetě, 30 dní pak setrvá na jejím povrchu a návrat domů potrvá 240 dní. Celkem 520 dní v uzavřeném prostoru, tedy pětkrát déle než posádka předchozí simulace.
Šest lidí v jednom bytě
Už za několik dnů bude zahájena poslední a klíčová fáze experimentu Mars500: 520-denní simulace mise na Mars. Šest dobrovolníků pro tento náročný úkol už bylo vybráno a v této chvíli si užívají poslední chvíle svobody před uzavřením do „vesmírné lodi“. Po celou dobu experimentu budou hermeticky uzavřeni v zařízení s rozlohou 180 čtverečných metrů, tedy jako dva větší třípokojové byty. Pro sebe však budou mít mnohem méně místa, než vaše děti ve svých pokojíčcích. Většinu prostoru na lodi budou zabírat nepostradatelné přístroje a sklady. Komunikaci s okolním světem bude zabezpečovat internet. Aby byla simulace dokonalá, signál bude opožděný asi o dvacet minut a z času načas také přerušován. Na telefonát s rodinou nebo chatování s přáteli tedy může posádka rovnou zapomenout.
Dokonalá simulace
Celá šestičlenná posádka bude muset pečlivě dodržovat denní režim. Každý den je čeká osm hodin spánku, osm hodin práce a osm hodin volna. Stravovat se budou stejně jako astronauti na Mezinárodní kosmické stanici a všechno jídlo na 520 dní budou mít od začátku experimentu s sebou. Rozhodně je tedy nečeká čerstvý chléb každé ráno. Simulovat se bude také samotný výstup na Mars. Po 250 dnech se tři členové posádky přesunou do části lodi, která představuje přistávací modul a dva budou opravdu zkoumat rekonstruovaný povrch Marsu. Po této třicetidenní změně, která bude jistě velice osvěžující, je ale čeká zase dlouhé období v lodi na simulované cestě zpět domů.
První posádka
A co na to říká první posádka mise na Mars? Podle jejich slov se velice těší, ale jsou také nervózní. Chybět jim bude zejména kontakt s přáteli a rodinou, také sluneční světlo a čerstvý vzduch. V napodobenině lodi totiž nebudou žádná okna. Co by asi chybělo nejvíce vám, kdybyste byli jeden a půl roku zavřeni v plechové kapsli? Jistě hodně věcí. Zbývá jen doufat, že přínos dobrovolných odvážlivců vyváží jejich oběť a návrat „zpět na Zemi“ bude radostný pro ně, jejich rodiny, i pro vědce, kteří díky nim získají všechny potřebné informace.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
