Britští konzervativci volby vyhráli, sami ale vládu nesestaví
Volby v Británii nemají jasného vítěze. Konzervativní strana sice získala nejvíce poslanců a výrazně si polepšila oproti minulým volbám. Nestačí to ale na to, aby mohla sama zformovat vládu.
Spojené království tak zažívá nevídanou věc. Den po volbách Britové neví, kdo bude jejich premiérem v následujících pěti letech. Británie zažila něco podobného naposledy v polovině sedmdesátých let.
Představitelé konzervativců v čele s Davidem Cameronem říkají, že labouristé kvůli porážce ve volbách ztratili právo dále vládnout. Neupřesňují však, jak si představují vlastní vládu, pro jejíž podporu nebudou míst dost poslanců.
Labouristé oproti minulým volbám ztratili desítky mandátů. Dosavadní premiér Gordon Brown ale zatím nenaznačil, že by hodlal odstoupit. Naopak, za svou povinnost prý pokládá zajistit silnou a stabilní vládu. To nahrává spekulacím o možné dohodě s liberálními demokraty.
Ti oproti předvolebním průzkumům zklamali. Pravděpodobně zaznamenají velmi podobný výsledek jako minule a počty jejich poslanců se tak zřejmě příliš nerozšíří.
Prohráli všichni
Podle ústavního právníka z velšského Cardiffu Jiřího Přibáně ztratili úplně všichni. „Konzervativci nepřesvědčili voliče o tom, že právě oni jsou stranou, která má vyvést zemi z ekonomické krize. Labouristé ztratili svoji většinovou vládu a liberálové nezískali nic,“ konstatoval Přibáň.
Naplno se podle něj ukázal rozdíl mezi mediální prezentací politiky a politikou samotnou. „Kdo sledoval televizní debaty, musel si myslet, že Nick Clegg dostal své liberály do pozice druhé nejsilnější strany. Ve skutečnosti se přitom nestalo vůbec nic.“
Přibáň nevylučuje, že by současná situace mohla vést až k úpravě dosavadního, většinového systému hlasování.
„Z českého pohledu je Británie šťastná země, když považuje za ústavní krizi situaci, kdy žádná strana nezíská absolutní většinu v Parlamentu. Referendum o změně volebního systému by mohlo být vyhlášeno, ať už konzervativní menšinovou vládou nebo nějakou koalicí,“ dodal Přibáň.
Na tahu je Brown
Podle ústavní konvence z roku 1974 má odcházející premiér v případě, že žádná strana nezíská absolutní většinu, jako první právo požádat ostatní partnery o podporu sestavení nové vlády.
Výsledek britských voleb zhodnotil Vojtěch Ripka z katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně
Podle Vojtěcha Ripky z katedry politologie Masarykovy univerzity v Brně přicházejí v úvahu pouze dvě možnosti jak sestavit vládu.
„Liberálové by mohli kývnout na nabídku poražených labouristů a za nějaké programové ústupky by koalici zformovali. Liberální demokraté jsou ale pod velkým tlakem zahájit jednání nejprve s vítěznými konzervativci. Jejich programy jsou ale velmi vzdálené. Pravděpodobnější je proto první varianta,“ myslí si Ripka.
Velký zájem voličů
První křeslo v dějinách Británie získala Strana zelených. Enviromentalisté dokázali prosadit do parlamentu Caroline Lucasovou. Mandát jí svěřili voliči v okrsku Brighton Pavillion.
Britské volby překvapily rekordním zájmem veřejnosti. Podle předběžných údajů hlas odevzdalo přes sedmdesát procent oprávněných voličů. Volební komise ale bude muset vyšetřit některé zmatky.
Stovky voličů, především ve velkých městech, totiž nemohly hlasovat. Okrskové volební komise nezvládly nápor zájemců a na mnoha místech kolabovaly. Odmítnutí voliči proti tomu protestovali, nespokojence museli na několika místech dokonce uklidňovat strážníci.
