Italové zřejmě schválí pomoc Řekům. Ze solidarity i z obav z nákazy
Italská vláda by dnes měla schválit dekret o finanční pomoci pro Řecko. Jedná se o částku 5,5 miliardy eur. Během tří let by měla Itálie vypomoci celkovou částkou 16 a půl miliardy. Schvalování dekretu zřejmě proběhne poměrně hladce.
„Levicová opozice totiž klade velký důraz na solidaritu s Řeckem a je rozhodně více proevropská, než některé složky současné vládní koalice. Italský parlament považuje pomoc Řecku za samozřejmou do té míry, že včerejší odpověď ministra financí Tremontiho na parlamentní interpelaci si přišlo poslechnout jen pár desítek poslanců,“ vysvětlila spolupracovnice Českého rozhlasu Vědunka Lunardi.
Přitom italská burza prožívala horké chvíle kvůli propadu italských bank.
„Italská vláda se ale obává nákazy. Už se také připravuje opravný úsporný finanční manévr, který by měl vládě zajistit 25 miliard eur,“ pokračovala Lunardi.
Italové vědí, že mají stejné problémy
Podobné obavy prý má i italská veřejnost.
„Většina Italů má spíše jen tušení, že by řecká krize mohla ohrozit také Itálii. Pro ně je hlavním zdrojem informací televize a pro všechny televizní kanály, včetně těch státních, ekonomika není lákavé téma. Většina nemá tušení, že pomoc Řecku zaplatí daňoví poplatníci. Ale je tu také opravdová solidarita, spíše než k Řecku, je to solidarita k Evropě,“ řekla spolupracovnice Českého rozhlasu.
Podle ní uvědomělejší Italové vědí, že jejich země trpí stejnými neduhy jako Řecko a reformy, které by měly situaci napravit, váznou. I v parlamentu silná Berlusconiho vláda neměla zatím odvahu předložit reformy, které jsou nepopulární.
Ve čtvrtek navíc ratingová agentura Moody´s prohlásila, že také italské banky by mohly silně pocítit dopad řecké krize a bezprostředně po té se italská burza propadla o téměř čtyři a půl procenta.
„Agentura Moody´s svůj soud jen o pár hodin později poopravila v pozitivním směru a přiblížila se tak soudu dalších agentur, jako například Fitch, ale to už propad italských bank na burze nenapravilo,“ upřesnila Lunardi.
Paniku mírnil guvernér italské centrální banky, Draghi. „Podtrhl, že italský bankovní systém má solidní základy, že úspory italských rodin jsou vysoké, dluh se zahraničím nízký a že je nízké také zadlužení Italů,“ dodala Lunardi.
Němci a Francouzi obviňují agentury
Finanční pomoc Řecku bude dnes už schválila Francie a schvalovat ji bude i portugalská vláda. Přitom i Portugalsko má, stejně jako Itálie, samo ekonomické problémy.
„Zemím eurozóny ale nezbývá nic jiného než si půjčit. Eurozóna je spíše projektem politickým, před kterým ekonomové varovali, takže politici se teď za něj musí postavit, i když to bude nepříjemné. Těžko nyní například vysvětlovat Slovákům, že musí pomáhat daleko bohatším řeckým kolegům,“ analyzuje situaci Pavel Hnát z Vysoké školy ekonomické.
Dnes jedná také mimořádný summit erozóny. Podle německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho by se měla pozornost upřít na ratingové agentury a jejich přispění k řecké krizi.
"Eurozóna cítí, že tlak z ratingových agentur bude zesilovat. Agentury však dříve byly spíše shovívavé a nyní zase reagují při jakémkoliv náznaku nestability. Německo a Francie chtějí svalit část viny právě na agentury. Evropa by se ale měla zamyslet hlavně nad tím, jak z krize vybruslit a ukázat finančním trhům, že dokáže své problémy řešit,“ domnívá se Hnát.
Od summitu však nic zásadního neočekává. „Skutečné věci se dnes dohadují jinde než na summitech, takže od něj žádný zásadní závěr neočekávám. Do budoucna bude muset eurozóna každopádně podniknout nějaká radikální řešení. Budou muset přijít přísnější kritéria,“ dodává odborník z Vysoké školy ekonomické.
