Jihomoravská silnice R52 obyvatele regionu rozděluje
Spory o to, kudy povede dálnice do Vídně, se čím dál víc politizují. Ve sporu kolem spojení do Rakouska jde především o to, jestli vytvořit rychlostní silnici R52 rozšířením stávající silnice do Mikulova, anebo zda využít dálnici D2 do Břeclavi a odtud postavit přípojku na hranice. Plánovaná rychlostní komunikace R52 obyvatele regionu rozděluje.
„Samozřejmě jsou i v Dunajovicích takoví, kteří řeknou: 'Proboha, co to děláte, vždyť ta dálnice by nám mohla být k něčemu užitečná!' Ale když se potom osobně zúčastní některých jednání anebo dostanou do ruky materiály, které máme k dispozici, naráz zjišťují, že to není tak černobílé a že těch věcí ve hře je trošku víc,“ popisuje atmosféru v Dolních Dunajovicích nedaleko Mikulova starosta obce Josef Hasník.
Lidé se podle něj obávají hlavně hluku a zhoršení životního prostředí. Silnice, ze které se má podle plánů stát rychlostní komunikace spojující Brno a Vídeň, je zhruba kilometr daleko. Podle brněnského právníka Libora Jarmiče z Ekologického právního servisu je hlavním prohřeškem to, že nebyly objektivně posouzené jednotlivé varianty, kudy by dálnice mohla vést.
„Neustále slyšíme, že Mikulov je jediná možná varianta. Přitom je jasné, že by se dalo jezdit za využití dálnice D2 i kolem Břeclavi. Další věc je, že se dostatečně nejedná s obcemi, kolem kterých má silnice vést a občany, kteří nesouhlasí s vedením dálnice kolem jejich obcí,“ upozorňuje právník.
Kraj má jasno
Jihomoravský kraj však nepochybuje, že trasa přes Mikulov je jediná správná. Jihomoravská radní pro územní plánování Anna Procházková tvrdí, že bez rychlostní silnice se region neobejde.
„Rychlostní silnice R52 je pro rozvoj regionu nezbytně nutná, důležitá. Shodují se na tom všichni, navíc je podepsaná mezivládní dohoda s rakouským partnerem, je to i v politice územního rozvoje. Nevidím důvod, proč se pořád zpochybňuje trasování této silnice,“ uvádí radní.
Ekologové varují, že pokud povede dálnice přes Mikulov, nenávratně to poškodí hlavně přírodu u Novomlýnských nádrží. Do sporu zasáhl v minulém roce i Nejvyšší správní soud. Kvůli úředním nesrovnalostem zrušil územní plán Břeclavska. Podle radní Procházkové však ani to přípravám na stavbu nemůže zabránit.
„To, co je v politice územního rozvoje, jako by bylo v územním plánu. A v politice územního rozvoje, která byla vládou odsouhlasena v roce 2009, je trasování Brno, Mikulov, Drasenhofen, Vídeň,“ dodává Procházková.
Starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník tak jen krčí rameny. Nad stolem s nákresy a mapami plánované silnice, kterých má už plný stůl, mu nezbývá než konstatovat: „Prostě všichni mají jasno, a my tak úplně jasno nemáme.“
