Bakterie útočí na ISS
Biologové z polytechnického institutu v New Yorku vysílají do vesmíru armádu mikroorganismů. Chtějí vědět, jak moc se život, rozmnožování a seskupování bakterií do biovrstev odlišuje v podmínkách bez působení gravitace. V budoucnu budou tyto poznatky potřebné pro astronauty na dlouhých cestách. Jak totiž víme, bakterií není možné se úplně zbavit, takže je nutné zabezpečit, aby tito spolucestující nikdy neohrozili posádku.
Všudypřítomné bakterie
Bakterie jsou jedny z nejodolnějších organismů na Zemi. Jistě jim v tom výrazně pomáhá jejich jednoduchost. Nicméně některé z nich nalezneme třeba v jícnu sopky, kde žijí při teplotě víc než sto stupňů, jiné zase na území Antarktidy klidně i v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Určité druhy bakterií přežijí i v koncentrované kyselině sírové, jiné nepotřebují k životu kyslík a právě naopak může být čerstvý vzduch pro ně toxický. Je těžké si představit, že bychom mohli jakýkoliv předmět dokonale sterilizovat a všudypřítomných bakterií se jen tak jednoduše zbavit. S jejich existencí tedy musíme pořád počítat.
Změna chování
Oprávněnou obavou biologů je, zda se bakterie dlouhodobě uzavřené v kosmické lodi ve stavu beztíže, nezačnou chovat jinak než na Zemi. Mohlo by se totiž stát, že budou pro posádku lodi nebezpečné, i když na Zemi se projevovaly jako naprosto neškodné. Napomáhal by jim také fakt, že astronauti žijící dlouhodobě ve vesmíru jsou náchylnější na nemoci a infekce. Jistě, vždy je možná léčba. Ale není jisté, že by bakterie opravdu oslabila. Z prostředí nemocnic jsou nám známy i takové organismy, které třeba zarputile odolávají působení antibiotik. Proti nim by astronauti zřejmě neměli velikou šanci.
Hlavně nevyhynout
Jaká je ale pravděpodobnost, že se bakterie ve stavu beztíže začnou chovat jinak? Poměrně velká, zejména v případě, že by se z nějakého důvodu cítily ohrožené. Z přírody známe mnoho případů, kdy organismus výrazně změnil své chování s cílem nevyhynout. A nejde pouze o jednoduché organismy. Kupříkladu některé rostliny v obdobích extrémního sucha začnou produkovat toxiny, aby odolaly nájezdu pasoucích se býložravců a odvrátily své vyhlazení. Také jsou známy rostliny, které se mezi sebou domlouvají vypouštěním rostlinných hormonů do vzduchu. Díky této komunikaci se v krátkém čase může stát celé pole původně chutné potravy smrtící zbraní.
Přeplněný raketoplán
Testované bakterie vyrazí na výlet do vesmíru už tento týden. Na palubě raketoplánu Atlantis, jenž směruje k Mezinárodní vesmírné stanici, se tentokrát povezou tisíce pasažérů. Většina z nich však v celkem 128 zkumavkách. Na všechny čekají experimenty, které se budou ve stejném čase a stejným způsobem provádět i na Zemi. Po týdenním výletu na oběžnou dráhu se pak zkumavky s bakteriemi vrátí zpět na Zem. Pak teprve začne laboratorní část experimentu, a to porovnání biovrstev vytvořených ve stavu beztíže a těch, co zůstaly doma.
Ještě jeden test
To však není jediný experiment, který se uskuteční při nejbližší návštěvě Mezinárodní vesmírné stanice. S pomocí bakterií budou biologové také testovat nově vyvinuté antimikrobiální povrchy. Tyto materiály jsou dalším výsledkem pokroku v oblasti nanotechnologií. Jejich cílem je výrazně zpomalovat rozmnožování bakterií a tvorbu biovrstev. Bude-li testování úspěšné a prokáže, že antimikrobiální povrchy skutečně fungují jak na Zemi tak ve vesmíru, čeká je rozsáhlé využití. V průběhu nejbližších let bychom je měli nalézt v nemocnicích, ale také na palubách vesmírných lodí, aby tak minimalizovaly dopady bakterií na zdraví člověka.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
