Kolyma, Sibiř, mrazy a gulagy

11. květen 2010

Proč je pro někoho v -52 stupních Celsia "nesportovní" uchýlit se do chalupy? Jaké věci Vás napadají, když stojíte na místě sněhem zasypaného lágru, kde zahynulo až 400.000 lidí a kde se pod sněhem pod vámi stále válejí lidské kosti? Jaká Sibiř dovede být? Hodně drsná výprava Dalibora Beneše a Petra Sedláčka na sibiřskou Kolymu byla tématem další cestovatelské a outdoorové Casablanky...

Zimní akce této na pohled nenápadné a skromně vystupující dvojice zahrnovala i autostop zimní Sibiří mířila na Omjakon, pól chladu, kde bylo aktuálně -52 stupňů Celsia. Přívaly sněhu pak vyhnaly osamocenou dvojici z hor Anngačag a Petr Sedláček s Daliborem Benešem pokračovali do nechvalně proslulého sovětského lágru Butugyčag a do typického postsovětského přístavního města Magadan.

Zpráva z cesty, kterou najdete - mezi jinými - na stránkách Dalibora Beneše, zní: „Podařilo se mi při přechodu jedné řeky propadnout skrz naleď. Nateklo mi horem do bot. Nohy mi sevřel ledový krunýř a ponožky vmrzly do bot. Nedokázal jsem se zout vlastními silami. Až Péťa mi pomohl sekyrkou. Kapánek mi omrzla pravá noha. Nyní se pokusíme dostat ke gulagu Butugyčag z jižní strany hor. Ale nevím, teprve včera přestalo sněžit... Jsme v pořádku a posíláme pozdrav!“ (Ten pozitivní závěr prý kvůli manželce...)

Při premiéře v neděli 9. května od 11:00 rozhovor doprovodila sibiřská hudba hvězd world music (Yat-kha nebo Huun-Huur-Tu), ale etnické nahrávky.

Staňte se fanoušky pořadu Casablanca na Facebooku.

autor: Pavel Sladký
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.