Česko zatím nemá vstup do eurozóny na dosah
Česko zatím nemůže pomýšlet na přijetí společné evropské měny euro, protože neplní některá kritéria daná pro vstup do eurozóny. Konstatovala to Evropská komise ve své poslední konvergenční zprávě. Jediná země, která má euro na dohled, je v tuto chvíli Estonsko.
Česko zatím neplní dvě kritéria pro přijetí eura. Překračuje maximální rozpočtový deficit, který může v eurozóně být jen tři procenta HDP. Letos Česká republika počítá se skoro šestiprocentním deficitem.
Nejnovější konvergenční zprávu EK okomentoval pro Stalo se dnes ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš
Komise vytýká Česku, že jeho plán na snižování rozpočtového schodku v následujících dvou letech nepočítá s konkrétními opatřeními ve výdajové kapitole.
Česká koruna také zatím není součástí Evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, ve kterém musí být národní měna alespoň dva roky před přechodem na euro.
Hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš upozorňuje, že dokud čeští politici nezačnou s vysokým deficitem něco dělat, nemůže naše země na euro ani pomýšlet.
„Nová konvergenční zpráva nepočítá s tím, že do roku 2013 stlačíme deficit pod požadovaná tři procenta HDP, a i kdyby se nám to povedlo v roce 2014, tak čistě technicky nejdříve můžeme přijmout euro v roce 2016,“ uvedl Bureš.
Estonci mohou platit eurem od ledna 2011
Skupinu zemí platících eurem může zatím rozšířit jen jedna země. Jak uvedl předseda Evropské komise José Barroso, Estonsko plní všechny podmínky a může se stát členem eurozóny od ledna 2011.
Dnešní zpráva hodnotí pokrok na cestě k euru u devíti členských zemí EU - kromě Česka a Estonska u Bulharska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska.
Tyto státy jednotnou evropskou měnu zatím nepřijaly, avšak v přístupových smlouvách se k tomu zavázaly. Británie a Dánsko se k přijetí eura nezavázaly.
V Česku se uvažuje nejdřív o roku 2015
Že se Česká republika do eurozóny nikdy moc nehrnula, je známá věc. Řecká krize poskytla tuzemským odpůrcům jednotné měny a potažmo politickým stranám reflektujícím skepsi vůči eurozóně další předvolební argument.
O postoji největších politických stran k euru hovořili na Rádiu Česko Jiří Havel z ČSSD a Michal Doktor z ODS
Jak připomněl ekonomický expert ČSSD, europoslanec Jiří Havel, většina stran uvažuje o termínu vstupu mezi lety 2015 až 2016. Stejně o tom hovoří volební program sociální demokracie.
„Tomu chceme všichni přizpůsobit naší hospodářskou politiku, to je plnění kritérií, jako je zadluženost, schodky veřejných rozpočtů a podobně. I kdybychom tou dobou do eurozóny nevstupovali, tak jsou to nezbytná ozdravná opatření,“ podotkl Havel.
V ODS podle člena rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Michala Doktora převažuje zdrženlivé hodnocení situace.
„Nejsilnější proud v ODS je právě ten přemýšlivý, který říká: Bereme v úvahu hlubokou rozvahu zabývající se jak výnosy, tak náklady, které jsou spojené s přijetím společné měny. Proto se víc než na konkrétní datum soustředíme na kvalitativní změny,“ uvedl Doktor.
