Volby a průzkumy

12. květen 2010

Zhruba ještě čtrnáct dnů budou občané zavalováni nejrůznějšími výsledky volebních preferencí. Podle platného volebního zákona totiž nesmí být zveřejňovány až tři dny před termínem voleb a samozřejmě do doby, než se definitivně uzavřou volební místnosti.Několik dnů tak budeme i nadále svědky paradoxu. Výsledky volebních preferencí totiž v posledních týdnech publikují i společnosti, které se takovýmito sociologickými šetřeními systematicky nezabývají. Některé jsou dokonce podezírány z toho, že mají vazby na konkrétní politické strany, volební preference zkoumají účelově a tudíž jejich čísla neodrážejí realitu.

0:00
/
0:00

Navíc rozdílná data mohou být dána také způsobem kladní otázek, výběrem respondentů a nebo tím, zda jsou do výpočtu zařazeni i ti, kteří tvrdí, že k volbám spíš nebo určitě nepřijdou.
Přesto se takováto čísla objevují v médiích a jsou vykládána jako věrný odraz rozložení sil ve společnosti. Je sice pravda, že sílu jednotlivých politických uskupení naplno odhalí až volby, proto by nemusela inflace publikování výsledků volebních preferencí stát za řeč. Problém je v tom, že nemalá část občanů se rozhodne na poslední chvíli a nezanedbatelnou roli v jejich postoji sehrají právě volební preference.


Podle sociologů až 35 procent tuzemských voličů není pevně rozhodnuto, koho volit a tito lidé jsou schopni poměrně rychle se přiklonit k někomu jinému. Je to množství, které může výrazně ovlivnit, kdo bude vládnout a s kým. Takto přelétaví voliči jsou mimo jiné ovlivňováni existencí pětiprocentní hranice, jejíž překročení je nezbytné pro získání mandátů ve sněmovně. Kdo se přes ni nepřehoupne, má smůlu. Rovněž tak i voliči, kteří takovýto subjekt podpořili. Jejich hlasy de facto propadnou. Přesněji řečeno, rozdělí si je ty strany, které do sněmovny proniknou. Proto v minulosti fungoval zvláštní efekt. S blížícím se termínem voleb se postupně přelétaví voliči odkláněli od těch subjektů, u nichž výsledky volebních preferencí naznačovaly, že nedostanou pět procent. Lidé se buďto rozhodli volit menší zlo a podpořit někoho silnějšího, nebo se k volebním urnám ani nevydali.


Ocitnout se nad pětiprocentní hranicí tak může být pro menší strany otázkou politického života nebo smrti. Přitom se nezdůrazňuje, že výsledky takovýchto šetření jsou zatíženy statistickou chybou. Ta se pohybuje kolem dvou procent. Znamená to, že ten komu je přisuzováno šest procent, může mít klidně i čtyři a naopak. Protože se o tom příliš nemluví, je pro menší politické strany důležité dobýt právě pětiprocentní metu a až do voleb se držet nad ní. K tomu většinou stačí vykázat více než pětiprocentní preference alespoň dvakrát za sebou, nedělat zásadní chyby, sázet na efekt novosti a mít včele známou tvář, která je schopna získat důvěru určité části společnosti. Pak mát takovýto subjekt velkou šanci, že ve volbách uspěje.
Řeč může být například o Věcech veřejných, nebo o TOP 09, které se nyní už stabilně pohybují nad pětiprocentní hranicí. Daří se jim přitahovat protestní hlasy lidí, kteří nejsou z různých důvodů spokojeni s fungováním zavedených politických stran a opět hledají někoho nového, komu by mohli dát svůj hlas. Byť jejich podpora není založena na pevné vazbě, přesto by se od nich neměli na poslední chvíli masově odklonit.


Na hraně, podobně jako před čtyřmi lety, balancují lidovci. Ti se spoléhají na tradiční voliče, kteří by je měli dostat do poslaneckých lavic a kteří by neměli tolik podléhat vlivu zveřejněných výsledků volebních preferencí. To se nedá říci o zelených. Většina výsledků je posílá do skupiny subjektů, pro které by měly brány Poslanecké sněmovny zůstat zavřeny. Vzhledem k tomu, že jim takovýto osud přisuzují data publikovaná pár týdnů před volbami, může to pro ně být nepřekonatelný handicap.


I když podle sociologů letos zatím tolik nefunguje efekt příklonu k silným, mají tentokrát občané dle průzkumů volebních preferencí přece jenom širší výběr menších stran atakujících hranici pěti procent. Zkrátka i když lze o kvalitě a serióznosti některých publikovaných dat pochybovat, příliš to nezmění na skutečnosti, že mají na rozhodování veřejnosti před volbami významný vliv.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.

autor: Petr Hartman
Spustit audio