Raketoplán Atlantis se vydá na poslední cestu do vesmíru

Do Vesmíru má dnes naposled odstartovat americký raketoplán Atlantis. Meteorologové dávají startu 70 procentní šanci na příhodné podmínky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

raketoplán Atlantis

raketoplán Atlantis | Foto: NASA

Raketoplán Atlantis slouží americkému vesmírnému úřadu NASA od roku 1985. Když všechno půjde podle plánu, odstartuje z floridského Mysu Canaveral po osmé hodině večer středoevropského času.

V průběhu dvanáctidenní mise má posádka na Mezinárodní vesmírnou stanici mimo jiné dopravit malý ruský výzkumný modul. Plánují se tři výstupy do vesmíru, při kterých astronauti namontují talířovou anténu, několik baterií a náhradní díly pro kanadské robotické rameno.

Přehrát

00:00 / 00:00

Americký raketoplán Atlantis se má dnes vydat na poslední misi. Více se spolupracovníkem časopisu Letectví a kosmonautika Tomášem Přibylem.

„Atlantis je tak trošku řízením osudu v některých ohledech výjimečný –dostal se k mnoha historickým letům. Například z jeho paluby jako poprvé odstartovala meziplanetární sonda. Atlantis se také začal vydávat k ruské kosmické stanici Mir. Byl vlastně jediný, který absolvoval sedm výprav na stanici Mir,“ přiblížil na Rádiu Česko Tomáš Přibyl, spolupracovník časopisu Letectví a kosmonautika.

Na Zemi by měl Atlantis přistát ve středu 26. května. Po startu Atlantisu jsou naplánovány ještě dva lety raketoplánů, v září Discovery a v listopadu Endeavouru. Poté NASA provoz raketoplánů po více než třiceti letech zastaví.

„Raketoplány začaly být vyvíjeny v roce 1972 a už tehdy se pracovalo s existujícími technologiemi. Poprvé startovaly v roce 1981. Takže je to také už stará technika a technologie. Jejich životnost původně mela být sto startů do vesmíru, které nedosáhly, anebo 10 let provozu,“ uvedl Přibyl.

Po ukončení provozu amerických raketoplánů si američtí astronauti budou muset pronajímat místa v ruských lodích Sojuz. Podle Přibyla je to pro Američany ekonomicky výhodnější.

„Protože třeba za dva roky pronájmu zaplatí několik stovek milionů dolarů – uvádí se, že jedno křeslo stojí 50 až 60 milionů dolarů. Je to pořád levnější než jediný start raketoplánu. Ekonomika není ale všechno. Američané nemají svůj vlastní přístup na kosmickou stanici, do které napumpovaly sto miliard dolarů. Roli hraje také technologická stagnace,“ řekl.

Vyřazené americké raketoplány podle něj skončí v muzeích. „Je to takový trošku smutný osud. Stroje Discovery zamíří do Národního muzea letectví a kosmonautiky ve Washingtonu. Kde skončí další dva stroje – Atlantis a Endeavour - není známo. NASA by měla své rozhodnutí, komu je daruje, oznámit letos v červenci. Bojuje o ně asi dvacet muzeí,“ přiblížil na Rádiu Česko Tomáš Přibyl.

Vít Pohanka, Martina Mašková, Katarína Brezovská, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme