Elfriede Jelineková na Nové scéně
Pokud jste si někdy položili otázku, Co se stalo, když Nora opustila manžela, pak uvažujete stejně jako kontroverzní rakouská autorka - nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková. Právě tato otázka totiž stojí v titulu její hry, kterou v české premiéře uvádí činohra pražského Národního divadla na Nové scéně (premiéra 15. května 2010).
Režisérem inscenace je Michal Dočekal. Jaroslav Doleček se od něj dozvěděl, že o uvedení hry se uvažovalo už dříve, ale jednání s autorkou nebyla úspěšná.
Dramaturgyně Daria Ullrichová o hře Co se stalo, když Nora opustila manžela:
"Téměř programovou a průlomovou hru Nora Henrika Ibsena na téma ženská emancipace nemohla Jelineková minout. Drama „Co se stalo, když Nora opustila manžela“ je, jak již název napovídá, domyšlením Ibsenova textu.
Ibsen ve svých hrách vždy nelítostně kritizoval společenský status quo – známý je jeho výrok „a neušetřím
ani dítě v matčině lůně“. Nora (Domov loutek nebo Dům pro panenky, jak bývá název překládán) byla
ale v době jeho života patrně jeho hrou nejprovokativnější, nejskandálnější. Story zní, při nutném
zjednodušení, asi takto: Nora, matka tří dětí, žije v konvenčním, spokojeném a spořádaném manželství.
Muž dělá kariéru v bance, Nora je jeho chloubou a potěšením. Je roztomilá jak má být a také
naivní. Za zády svého manžela podepíše směnky. Je vydírána jiným mužem, který se chce dostat ze dna
a taktéž udělat kariéru. K životu v pravdě nabádá Noru její bývalá spolužačka, která na rozdíl od Nory
prošla tvrdou školou života, je samostatná, dalo by se říci v moderním slova smyslu emancipovaná žena.
Nora dělá, co může, aby svůj čin zatajila. Nelítostný běh událostí to nedovolí. Manžel se dozví pravdu
a jeho kariéra a společenská image je ohrožena. Jakmile je ale nebezpečí zažehnáno, chce pokračovat
ve spokojeném manželství, jakoby se nic nestalo. Nora prohlédne a rozhodne se opustit rodinu - manžela
i děti. Pointa dramatu byla natolik skandální, že i autor sám nabídl alternativu, napsal druhý „šťastnější
konec“, kdy dává manželům Helmerovým do budoucna šanci.
Jelineková vychází z Ibsenova textu, domýšlí děj a charaktery s erudicí kultivované a skvělé interpretky.
V její hře se setkáme nejen s Norou, ale i s dalšími postavami: manželem Helmerem, pro kariéru všeho
schopným Krogstadem, až příliš aktivní přítelkyní paní Lindeovou i dětem oddanou chůvou Annemarie.
Divák, který Ibsena nezná důkladně, nebo dokonce vůbec, není ochuzen. Jelineková dokáže všechny
potřebné informace vtipným způsobem vplést do partitury své hry.
Noru, která se vzdala bezpečí rodinného krbu, zabezpečení v manželském svazku i svého posvátného
mateřského poslání, posílá autorka do nové doby. Ocitáme se ve dvacátých letech minulého století,
v časech krize těsně před nástupem Hitlera k moci. Nora řeší své rozhodnutí emancipovat se skutečně
radikálně – svou novou životní dráhu začíná v prostředí továrny, svým příkladem chce strhnout ostatní
dělnice. Můžeme prozradit, že její cesta nebude lehká. Nora si totiž neuvědomuje, že vstupuje do světa
mužů, do nelítostného boje o kariéru, do bezohledné honby za kapitálem, který zaručuje moc. Jelineková
sleduje tuto „moderní dobu“ a její „hrdiny“ s nadhledem, ironií, ba dokonce sarkasmem. Dokáže být
krutá, zneklidňující, ale také neobyčejně zábavná."
/zdroj:tisková zpráva ND/
