Hedgeové fondy potřebují regulaci, shodli se ministři financí EU

Hedgeové investiční fondy podnikající v Evropě čeká přísnější regulace. Ministři financí Evropské unie předběžně schválili směrnici, která stanoví tvrdší pravidla pro fungování těchto fondů.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Peníze v trezoru

Peníze v trezoru | Foto: Free Stock Photos

Řada evropských politiků hedgeové fondy vinila ze spoluzodpovědnosti na finanční a hospodářské krizi. Jejich investování a spekulace byly velmi riskantní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednání ministrů financí EU o hedgeových fondech sledoval zpravodaj ČRo v Bruselu Pavel Novák

Hedgeové fondy podnikají s obrovskými částkami peněz a jejich hlavními investory jsou instituce nebo velmi bohatí zákazníci.

Proto by měly mít napříště povinnost zveřejňovat způsoby svého investování, měly by také dávat ve známost, na jakých trzích investují a jaké prostředky k tomu používají.

Budou rovněž potřebovat licenci od dohledového orgánu v jedné členské zemi Unie, která jim bude stačit pro všechny státy sedmadvacítky.

Česká republika proti regulaci

Mimoevropské fondy by podle návrhu směrnice, kterou dnes schválila Rada ministrů EU, měly mít povolení ve všech zemích Evropské unie zvlášť. Proti této podmínce se stavěla Velká Británie a Česká republika.

Ostatní země disponovaly na jednání pohodlnou většinu, aby tento minoritní názor přehlasovaly. K hlasování ovšem nakonec nedošlo a návrh směrnice přijaly všechny země jednomyslně.

„Pro budoucnost je třeba zajistit investice do penzijních fondů. Vzhledem k tomu, že populace bude stárnout, je potřeba, aby penzijní fondy mohly část svých peněz, řekněme v rozsahu deseti až patnácti procent, investovat do takových hedgeových fondů, které jim zajistí větší zisk. A protože návrh obsahuje taková opatření, která zajistí rozvoj tohoto trhu jen obtížně, pak české penzijní fondy nebudou moci umísťovat své finanční aktivity do těchto nástrojů a budou muset posílat své peníze do Francie a Německa. A to není v zájmu ani Velké Británie, ani České republiky,“ zdůvodňuje nesouhlas České republiky europoslanec za ODS Ivo Strejček, člen hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O regulaci hedgeových fondů mluvil na Radiožurnálu europoslanec za ODS Ivo Strejček, člen hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu.

„Hedgeové fondy jsou mnohými považovány za vysoce rizikové nástroje a jsou obviňovány z toho, že jsou pravými původci té takzvané finanční krize. Proto ten návrh regulace. Já osobně s tím nesouhlasím. Za finanční krizi mohou spíše státní zásahy,“ říká Strejček.

Česko pro jednodušší podmínky

Český ministr Eduard Janota nicméně věří, že stanovisko Česka a Británie Rada členských zemí ještě zohlední při dalších jednáních s Evropským parlamentem, který směrnici musí schvalovat.

“Při rozhodování kvalifikovanou většinou, když skóre bylo 25 ku dvěma, tak to o něčem svědčí. Nemůže člověk jít v každých situacích za každou cenu proti zdi, ale tady snad bude tento problém dořešen. Nám na tom opravdu záleží,“ uvedl Janota.

Stejný názor, že má stačit jenom jedno povolení pro mimoevropské hedgeové fondy, má i hospodářský výbor Evropského parlamentu, který včera směrnici schválil. Jeho názorem by se potom mohl řídit celý Evropský parlament.

Pokud by se hedgeové fondy musely registrovat v každé členské zemi, mohlo by je to odradit od registrace v malých státech, jako je i Česko. Čeští investoři by pak mohli přijít o možnost ukládat peníze ve fondech třeba ze Spojených států.

“Fakticky k tomu, aby mohli investoři v členských státech investovat do různých fondů, tak musí existovat dohoda mezi orgány dohledu toho členského státu a jiného státu. Tam se bojíme, že takové dohody by s námi jako s Českou republikou nikdo neuzavíral, protože třeba Spojené státy se velmi brání tomu, aby uzavíraly dohody s tak malými zeměmi, a většinou se spoléhají na to, že uzavřou dohodu například jenom s Velkou Británií nebo s Francií,“ vysvětlila náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

Důvodem výhrad Velké Británie je to, že na jejím území na Kajmanských ostrovech sídlí 80 procent fondů podnikajících v Evropě. Britům tedy šlo spíše o zjednodušení podmínek pro cizí fondy, aby chránili své daňové příjmy.

Rada členských států teď musí dohodnout kompromis s Evropským parlamentem. Na jeho plénum by se tato otázka měla dostat v červenci. Pokud dojde ke schválení návrhu, začne běžet dvouletá lhůta na implementaci směrnice. Přísnější podmínky pro hedgeové fondy by tak mohly platit nejdřív od roku 2012.

Pavel Novák, Martin Hromádka, Jan Richter, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme