Jak se na dálnici D47 ztratilo 30 miliard

Za osmdesát kilometrů dálnice se zaplatí 60 miliard korun. Tato cena zřejmě nemá v Evropě srovnání, i když objektivní žebříček neexistuje.
Kontrolní zpráva upozorňuje, že tak vysoká útrata je zbytečná a trestuhodná. Uskutečnila se přitom v několika krocích. První z nich podnikla vláda Miloše Zemana v roce 2000, když rozhodla, že Ostravu nespojí s dálniční sítí České republiky rychlostní silnice R48 přes Frýdek-Místek, ale speciální dálnice údolím Odry. Tím se Česko připravilo o příspěvek Evropské unie, která už dříve přislíbila dotaci do rychlostní silnice přes Frýdek-Místek.

Pak nevyšel projekt, podle kterého by dálnici financovala izraelská společnost Housing&Construction. Přesněji řečeno, česká vláda odstoupila od předraženého projektu a zaplatila smluvní pokutu 630 milionů korun.

Vláda Vladimíra Špidly proto v roce 2003 slíbila, že stavbu uhradí přímo státní rozpočet a pokud nebude dost peněz, tak vydá speciální dluhopisy. Zároveň ministři schválili plán, že se dálnice za 40 miliard korun, jak se tehdy plánovalo, doplní několika přivaděči, které by ji spojily s okolní sítí. Tím se cena navýšila o dalších deset miliard.
V roce 2006 proběhl zdánlivě nevinný byrokratický zásah, podle kterého nebude dálnice dotovat přímo ministerstvo dopravy, ale že se peníze přepošlou prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Jak málo byl tento krok nevinný se ukázalo hned v příštím roce, kdy dopravní fond začal peníze na D47 utrácet v jiných stavbách. V této praxi pokračoval i loni a pokračuje také letos, když na jiné stavby posílá peníze z dluhopisů vydaných právě kvůli dostavbě D47.
Ostravské dálnici proto chybějí peníze a dostavba se zdržuje. Původně měla být hotova v roce 2008, teď je aktuální termín 2012. Plánovaná útrata se pomalu blíží k šedesáti miliardám.

Pokud by se český stát držel vlastních předpisů o tom, kdy je efektivní investovat do dopravních staveb, nemohl by s něčím takovým vůbec začít. Také na to upozorňuje zpráva NKÚ. Když se ještě v roce 2004 hodnotila efektivnost stavby, mluvilo se o nákladech ve výši 40 miliard a o dostavbě za čtyři roky. Předpisy o efektivnosti stavby vydané ministerstvem dopravy se tehdy podařilo splnit jen díky tomu, že se zamlčela částka čtyři miliardy, kterou stát už do dálnice investoval. Od té doby se vše jen zdražovalo a prodlužovalo.

Člověka napadne, jestli by někdo neměl být odpovědný za to, že se vstupní údaje falšovaly a že tak státu vznikly zbytečné výdaje v řádu dvaceti miliard. Ještě větší pozornost vzbuzuje porušení zákona, kdy se částka ve výši devíti miliard utratila k jinému účelu, než byla určena.
Pokud existuje v Česku elementární spravedlnost, pak je třeba vyřešit jeden rozpor. V úterý před dvěma týdny schválilo kolegium NKÚ kontrolní zprávu k dálnici D47. Den poté policie obvinila prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Františka Dohnala z toho, že dva roky neoprávněně využíval příliš velký byt. Věcně jde o to, že bydlel v Praze na Vinohradech v bytě, který vznikl sloučením dvou bytových jednotek. A na dva byty nemá jako prezident NKÚ nárok. Teoreticky tím čerpal neoprávněně státní peníze v celkové výši 850 tisíc korun.
Teď by se měla policie zaměřit na zjištění o dálnici D47. Protože někdo musí být nepochybně odpovědný, že se zfalšovala dokumentace pro stavbu dálnice a stát tak zbytečně utratil 20 miliard korun. Kromě toho se vydalo devět miliard korun a přitom se porušil zákon, který dotaci směřoval úplně jinam. Možná to je zpronevěra státních peněz, možná není a ke všemu došlo jen omylem. Policie by se o tom ale měla přesvědčit, když už je tak aktivní ve věci vinohradského bytu.
Ve skutečnosti nejde jen o dramatickou historii ze zákulisí rozdělování státních miliard. Jako každý dokument Nejvyššího kontrolního úřadu také zpráva o dálnici D47 popisuje, jak funguje zdejší systém veřejných financí. Zjišťuje podle očekávání, že mezi státními úředníky a politiky je značný zájem o rozdělování co největšího množství peněz. Ovšem překvapuje odhalení, že úředníci a politici nejdříve obcházejí běžné kontrolní mechanismy a nakonec je úplně vyřazují ze schvalovacího procesu. Možná je to jen shoda náhod, možná je to úmyslně.
Zopakujme, co zjistil Nejvyšší kontrolní úřad: "Program D47, který byl od počátku pod hranicí efektivnosti, je financován i za cenu zvýšení zadlužení České republiky." Člověka u toho logicky napadne myšlenka, jak se státní úředníci a politici chovají v případech jiných projektů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.