Benešovy dekrety 'už nejsou hlavním politickým tématem'
Právě dnes uplynulo 65 let od chvíle, kdy někdejší československý prezident Edvard Beneš podepsal nechvalně proslulý dekret číslo 5. O nadcházejícím víkendu navíc nejen tuto událost připomenou 61. sudetoněmecké dny, které se konají v Augsburku. V minulosti tématický evergreen různých typů voleb v ČR ale tentokrát v programech stran pro volby do PS chybí.
Podle politologa Bohumila Doležala je tomu především proto, že zmíněné téma je už politicky takřka vyčerpané.
„Téma sudetských Němců, respektive Benešových dekretů dávno není na pořadu dne. Zejména proto, že většina aktérů, kterých se tato otázka týká, už nežije,“ zmínil politolog Bohumil Doležal pro Rádio Česko a dodal:
Benešovy dekrety jako politická otázka. Téma pro politologa Bohumila Doležala.
„Hrozby některých nacionalistických skupin, týkající se odebírání majetků a jejich navrácení sudetským Němcům, jsou proto zcela neopodstatněné.“
Středobodem volebního programů politických stran se Benešovy dekrety naposledy staly například v rámci kandidatury Jany Bobošíkové do Evropského parlamentu v roce 2002.
„Paní Bobošíková se ohání tímto tématem a hodlá s ním hauzírovat asi do nekonečna, neboť jinou náplň programu nemá. To, že Benešovy dekrety byly svinstvo, je neoddiskutovatelné. Je to stále otevřená otázka, nikoli však politická, ale společenská,“ míní Doležal, podle kterého dekrety dávno nehrají přední roli v česko-německých vztazích:
„Je to česká otázka a téma. Jde o morální ponaučení do budoucna. Před 65 lety se událo mnoho chyb a křivd. Tako vé situace už se nesmí opakovat."
„Celkovému řešení by napomohlo, kdyby zainteresované strany zasedly za jednací stůl a dospěly ke konkrétnímu konečnému stanovisku, které by mohlo vyjádřit jakési symbolické odškodnění,“ uzavřel Doležal pro Rádio Česko.
