Obnovu po povodních brzdí majetkoprávní vypořádání
Velká voda podle tvrzení odborníků na mnoha místech opadá, ale za ní zůstávají kromě škod i otazníky, jak se za poslední léta podařilo se na ni připravit a nebezpečí a škody minimalizovat. Přinejmenším od roku 1997 totiž musí zdejší úřady počítat s tím, že území ČR může zasáhnout povodeň a záplava opravdu velkého rozsahu.
Další živelní událost z roku 2002 pak úplně zamíchala představami Čechů, jak často takové katastrofy můžou přicházet. Označení stoletá, potažmo tisíciletá voda o tom zkrátka přestávají vypovídat.
Ministryně životního prostředí Rut Bízková sama prohlásila, že největším dluhem, s nímž obce i vodohospodáři vstoupili do letošní povodně, je nedokončená povodňová ochrana. Své o tom vědí obyvatelé Troubek na Přerovsku, které řeka Bečva zalila letos stejně jako před třinácti lety. Tehdy stát slíbil, že vybuduje ochrannou hráz, která by v budoucnu obec před vodou ochránila. Hráz ale stále nestojí.
Připravenost ČR na povodně. Téma pro vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře a Miroslava Havránka z Centra pro otázky životního prostředí UK.
Protipovodňová opatření v ČR. Téma pro starostu obce Troubky Radka Brázdu, náměstka ministra zemědělství Karla Turečka a Jaromíra Bláhu z Hnutí Duha v Ozvěnách dne.
Podle ředitele správy povodí Moravy Antonína Tůmy za to může problém s výkupy pozemků místních obyvatel.
„278 vlastníků podepsalo smlouvy. Devět vlastníků se ale nebylo schopno dohodnout s obecními úřady ohledně majetkoprávních vypořádání pozemků. Proto byly počátkem roku 1999 pozastaveny tětimto úřady práce na další činnosti,“ řekl Tůma pro Rádio Česko.
Přestože je zatím na bilancování letošních povodní brzo, podle vrchního ředitele sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství Pavla Punčocháře se během uplynulých 13 let mnohé změnilo k lepšímu.
„Především je patrné legislativní zlepšení v rámci spolupráce Integrovaného záchranného systému ČR a Hasičského záchranného sboru ČR. Dále musíme zmínit výrazný technický pokrok a informovanost. Zejména pak pomocí internetu. To vše zvyšuje akceschopnost nejrůznějších složek a vzniklé povodně už nepřinášejí takové kontrasty a problémy,“ řekl Punčochář Rádiu Česku a dodal:
„Je třeba si uvědomit, že majetkoprávní vypořádání mnohdy blokuje jakoukoli další činnost. Zastupitelstva obcí a samosprávy by právě neprůchodným situacím v rámci zmíněných vypořádání měla zabraňovat. Na základě principu solidarity by měly úřady nové budování v záplavových oblastech umožnit.“
Účinné poldry
Také podle Miroslava Havránka z Centra pro otázky životního prostředí UK došlo od roku 1997 k jednoznačnému zlepšení. Zejména pak v již zmíněné činnosti Integrovaného záchranného systému ČR.
„Hledělo se nicméně spíše na správu technicko-vodohospodářské systému, které pomáhají zabraňovat povodním. Výrazně menší akcent byl kladen například na monitoring hospodaření v záplavových oblastech nebo rekultivaci lužních lesů, které mohou velmi účinně akumulovat vodu a zmírnit povodně na minimum,“ uvedl Havránek.
Podle Punčocháře jsou to ale právě technicko-vodohospodářské systémy, které mohou povodně účinně korigovat. „Bylo prokázáno, že povodně vznikají nehledě na zástavbu a hospodářkou činnost v záplavových oblastech. Zachycení velkých objemů vody je účinné a jediné možné v poldrech a regulovaných rozlivech, a to rovněž v omezeném množství,“ řekl vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství.
