Výsledky monitoringu netopýrů
V těchto dnech jsou již částečně známy výsledky letošního zimního sčítání. Došlo tedy k nějakým změnám vzhledem k předchozím rokům? Pro podrobnosti jsme zatelefonovali Mgr. Tomáši Bartoničkovi, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V současnosti nemáme pohromadě ještě veškeré podklady. Jak víte, monitoring je rozsáhlý, rozsahově náročný, účastní se ho dobře stovka sledovatelů, celkem je to asi 50 pracovních týmů, takže připravit data do souhrnné databáze zabere určitou dobu. Nicméně v současnosti už mohu říct, že monitoring na zimovištích proběhl standardně. Bylo monitorováno něco přes 650 lokalit, což je srovnatelný počet s předchozími lety, a očekáváme i podobné počty netopýrů. Pochopitelně na některých lokalitách byly některé druhy zaznamenány v menších početnostech, jinde jsou pak naopak počty vyšší. Ty se týkají zejména druhů, které v posledních 10-15 letech doznávají pozitivní početnostní nárůst, jako například vrápenec malý.
Co ze zjištěných počtů vyvozujete, vzhledem k tomu, že netopýři slouží jako bioindikátor stavu životního prostředí?
V zásadě se dá říci, že tím, že člověk věnuje pozornost masovým úkrytům, přispívá obecně ke zvýšení početnosti netopýřích druhů. Na druhou stranu je celá řada netopýrů velmi silně provázána sociálními vztahy, a pokud tam dojde k byť drobnému narušení, může se rozpadnout i poměrně velká kolonie a počty se mohou razantně změnit. To jsme ale naštěstí v letošním roce nezaznamenali.
Projevila se letos na populaci zimujících netopýrů plísňová nemoc „syndrom bílého nosu“?
Pokud se týká netopýra velkého, který je nejvíce postiženým druhem, na většině lokalit byly zjištěny standardní počty jedinců, naprosto srovnatelné s lety předchozími. Na některých lokalitách, které jsou masovým výskytištěm tohoto druhu, bylo dokonce zjištěno navýšení počtů, ovšem v některých oblastech, jako je například Moravský kras, došlo na některých lokalitách k úbytku. Čili tam bychom mohli spekulovat o vlivu tohoto onemocnění.
Jaký je vývoj této nemoci u nás? Zůstává stále v platnosti, že evropští netopýři jsou oproti tomuto onemocnění více imunní narozdíl od druhů amerických?
Určitě, my v to doufáme. Na druhou stranu musíme počítat s tím, že onemocnění se zachová standardním způsobem. Teprve v letošní zimě se spory dostaly do většiny zimovišť, jak se monitoringem ukázalo, a růst mycelia byl masověji zaznamenán až v jarních měsících. To znamená, že celá řada zimujících populací nebyla působení plísně vystavena po celé zimní období.
Je tedy možné, že se plíseň zachová na zimovištích a netopýři jí budou příští zimu ohroženi?
Ano, ta plíseň je schopná přežívat ve formě velmi odolných spor a její porosty se mohou vytvářet v podstatě od příletu netopýrů na zimoviště, což je již koncem října nebo začátkem listopadu.
U kolika zvířat jste letos toto onemocnění zjistili a jak jste po zjištění výskytu nemoci postupovali?
Byly to řádově desítky netopýrů na zhruba 30 lokalitách po celé České republice. Pečlivě jsme zaznamenali způsob porostu mycelií na postižených jedincích, bylo odhadováno procento napadené populace, kontrolovali jsme také populace, kde plíseň nebyla zaznamenána vůbec. Z napadených lokalit byly odebrány vzorky na laboratorní vyšetření.
Dá se tedy předpokládat, že teprve po monitoringu, který proběhne příští zimu, budete vědět o vývoji tohoto onemocnění více?
Nepochybně. Jak už jsem předeslal, k rozvoji onemocnění může dojít již začátkem zimy, nicméně s ohledem na celkový monitoring netopýřích populací určité informace o stavu populací netopýra velkého bychom mohli získat i z revizí letních kolonií.
Kromě rozsáhlého zimního sčítání netopýrů probíhá nějaký další monitoring, třeba v jinou roční dobu?
Ano, jsou to tři typy monitoringu. První z nich jsem již zmínil - dosahuje o něco menšího rozsahu než zimní sčítání, pozorovatelé navštěvují naprostou většinu známých úkrytů, obvykle v budovách (kostely, půdy zámků aj.), které jsou využívány reprodukčními koloniemi samic především tří druhů (vrápenec malý, netopýr brvitý a netopýr velký). Takových kolonií je standardně monitorováno kolem dvou set. Dalším metodickým přístupem je výzkum letové aktivity na významných stanovištích, kde je známá vysoká druhová diverzita. Netopýři tam jsou odchytáváni do sítí, zjišťuje se podíl samic nebo dospělých mladých jedinců a jejich celková kondice. Další výzkum je realizován v podstatě monitoringem echolokačních hlasů, kdy na základě speciálních batdetektorů jsme schopni celou řadu druhů identifikovat, aniž bychom byli nuceni je odchytávat.
