Německo chce hlubší integrací Evropy zabránit krizi

Německo se dnes na setkání evropských ministrů financí pokusí prosadit politické sblížení Unie. Vyplývá to z materiálů, které si pro jednání takzvané operační skupiny připravil německý ministr financí Wolfgang Schäuble, a které cituje list Wall Street Journal.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Wolfgang Schäuble

Wolfgang Schäuble | Foto: Bundesministerium des Innern

Němci považují politickou integraci za jedno z klíčových opatření, která by měla zabránit opakování dluhové krize v Evropě. A právě proto Berlín hodlá například prosadit aby se stropy na rozpočtové deficity staly součástí národních legislativ a nebo aby bylo možné trestat státy, které pravidla hospodaření Unie poruší.

„Němci mají obrovskou ekonomiku a nejvíce obyvatel v eurozóně. Německo vyhlásilo, že by rádo mělo někdy kolem roku 2020 nulový deficit, což je velký signál vůči všem zemím eurozóny. Dnes se totiž potýká třináct ze šestnácti zemí s vyšším deficitem, než jsou tři procenta HDP. Tedy vyšším než určuje Maastricht,“ kometoval snahy Německa rektor pražské Vysoké školy ekonomické Richard Hindls.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rektor VŠE Richard Hindls hovořil o integračních snahách Německa

Hlubší integrace je podle expertů jediná cesta jak udržet projekt eura.

„Pokud chce Evropa udržet koncept eura, musí postupovat jednotně. O tom se vyjádřil i výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu, který toto deklaroval zcela jasně. Není možné, aby v téhle těžké situaci postupovala každá země jinak s ohledem na svůj výkon ekonomiky,“ vysvětlil Hindls.

Hindls: Mezi Francií a Německem šlo o bouři ve sklenici vody

Integrace však podle něho v blízké budoucnosti nepůjde až do roviny federalizaci Evropy, jak někteří předpovídají.

„To bude ještě hodně daleko. Nejde vidět Evropu jenom prizmatem eura. Evropa je mnohokulturální kontinent a nejde asi vše pospojovat přes peníze,“ řekl rektor VŠE.

Schopnost Evropy komunikovat je nyní i kvůli rozhodnutí Němců zakázat takzvané nahé prodeje (spekulace na pokles určitého aktiva bez toho, aby ho investor fyzicky vlastnil), které s nikým nekonzultovali, oslabená.

„Ale o to Evropa nyní usiluje. Nejde jen o euro. V červnu by se v kanadském Torontu měl sejít summit G 20, která by chtěla deklarovat systém, jak se dostat z krize. Senát ve Spojených státech zase podpořil reformu financí, která je velmi významným zásahem do finančního sektoru. Takže nejenom Evropa, ale celý svět se snaží vybřednutí z krize a zabránit jejímu opakování,“ pokračoval Hindls.

Zdá se tedy, že podobná opatření se pro vyspělé státy stávají nutností. A nic na tom nemění ani rozhořčení Francouzů nad tím, že s nimi Němci krok nekonzultovali.

„Mezi Německem a Francií to byla spíše bouře ve sklenici vody. Silná tendence regulovat banky tady prostě existuje. Jiná otázka je, kam až regulace mohou zajít. Dokud neuvidíme opatření na papíře, těžko můžeme říct, kam až půjdou a zda budou v praxi realizovatelná,“ dodal rektor VŠE.

Roman Chlupatý, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme