Německý parlament schválil plán na záchranu eurozóny
Obě komory německého parlamentu schválily německý příspěvek pro hypotetický krizový fond na případnou pomoc eurozóně. Po očekávaném schválení balíčku Spolkovým prezidentem se tak Berlín zaváže, že v případě potíží v některých zemí eurozóny uvolní až sto čtyřicet osm miliard euro půjček a garancí na podporu finanční stability eura. Široké podpory, ve kterou doufala kancléřka Angela Merkelová, se ale záchranný balíček v celkové hodnotě 750 miliard eur nedočkal.
Na Německo připadá až 148 miliard eur půjček a bankovních garancí. To představuje skoro polovinu rozpočtu Spolkové republiky. Projednávání záchranného balíčku provázela bouřlivá debata. SPD a Zelení se nakonec zdrželi hlasování, postkomunisté byli otevřeně proti. Předseda poslanecké frakce CDU/CSU Volker Kauder označil chování sociálních demokratů za nezodpovědné.
O hlasování německého parlamentu mluvila na Rádiu Česko německá zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
„Euro je měnou naší země. Tady jde o národní odpovědnost a ne o stranické zájmy,“ zdůraznil Kauder.
Pro zákon o stabilizaci eura nakonec hlasovalo 319 poslanců, což bylo jen o sedm víc, než představovala potřebná většina. Proti záchrannému lanu, které má být hozeno vážně oslabeným státům eurozóny, hlasovali i někteří koaliční zákonodárci.
Šéf Mezinárodního měnového fondu Dominigue Strauss Kahn vyzval evropské vlády, aby pokračovali v opatřeních na podporu růstu. Německo ale chystá spíše opak. Ministr financí Schäuble v tomto týdnu přišel s návrhem úsporných opatření týkající se školství, bankovnictví i většiny ministerstev.
Kancléřka Merkelová poslední týdny čelí ostřejší kritice jak na domácí, tak zahraniční scéně. Opozice jí vyčítá ochotu pomoci Řecku.
Odpůrcům nahrála na smeč na včerejší finanční konferenci v Berlíně, kde otevřeně přiznala, že pochopit složité procesy na finančních trzích je pro politiky velmi obtížné. Podle časopisu Der Spiegel jen dala najevo, že je v současné chvíli bezmocná.
Německá média dávají do kontrastu kancléřčino volání po jednotném postupu a úterní jednostranné rozhodnutí Německa zakázat nekryté spekulace na pokles některých akcií a vládních dluhopisů, které zaskočilo nejen finanční trhy a investory, ale i partnery v Evropské unii.
Oddychový čas
„Schválená částka stačí na to, aby si eurozóna vybrala určitý oddychový čas a bude na ní, jak ho využije. O osudu eura rozhodne to, zda se členským státům eurozóny podaří v té oddychové době obnovit důvěru ve fiskální pravidla a přimět černé ovce eurozóny, aby začaly velmi agresivně spořit a dali v horizontu těch tří let do pořádku své veřejné finance,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
O podrobnostech plánu na záchranu zadlužených zemí a jeho vyhlídkách mluvil na Radiožurnálu hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Podle některých německých politiků by se na záchraně eura měly podílet i finanční instituce, které jsou podle nich za současnou situaci spoluzodpovědné.
„Souhlasím s tím, že i věřitelé by se měli podílet na té bolesti. Na druhou stranu kdyby všechny finanční instituce takto pikaly, vedlo by to k finanční nákaze napříč eurozónou a to by v tuto chvíli ničemu dobrému neprospělo,“ dodává Bureš.
