Slovensko rozhodně nesouhlasí s návrhem Budapešti na dvojí občanství
Slovenská vláda dnes překvapivě nenavrhla novelu zákona o státním občanství, kterým chtěla reagovat na snahy Budapešti udělit maďarské občanství zahraničním Maďarům. Na svém plánu ale trvá a ministři včetně premiéra míří do parlamentu, který chce na dnešním mimořádném jednání postup Maďarska odsoudit. Právě maďarský parlament dnes patrně zákon o dvojitém občanství schválí.
„Kabinet nakonec přijal pouze ústní návrh usnesení, který navíc nebyl ani zveřejněn. Z vyjádření slovenského ministra školství ze Slovenské národní strany vyplývá, že toto ústní usnesení postup Maďarska odsuzuje. Mohu se jen dohadovat, že slovenská vláda nechtěla zvyšovat napětí před dnešním jednáním maďarského parlamentu. Nikdo totiž neví, co Budapešť nakonec schválí, jaké bude mít zákon přesné znění,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Lubomír Smatana a pokračuje:
O slovenském postoji k maďarskému návrhu zákona o dvojím občanství pro Maďary žijící v zahraničí mluvil na Rádiu Česko zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Lubomír Smatana.
„Zákon, jak ho slibuje slovenský premiér, by měl obsahovat klauzuli, podle které ten, kdo získá státní občanství jiného státu, automaticky pozbývá toho slovenského. Tím pádem dostanou vyhazov z práce mnozí lidé, kteří pracují ve státních službách, v armádě, v policii, v některých úřadech a na dalších místech.“
Poslanci nyní čekají na vývoj situace v Maďarsku a následně budou reagovat.
„Poslanecký návrh je dost podobný tomu, co chtěla předložit vláda. Poslanci zatím ústně odsuzují maďarské kroky a žádají vzájemné jednání. Mnohým poslancům se nelíbí, že Maďarsko přistupuje k tomuto kroku bez jakéhokoliv vyjednávání a dialogu. Je ale třeba říci, že je to především aktivita koaličních poslanců. I slovenská opozice je proti maďarskému postupu, ale není tak hysterická,“ podotýká Smatana.
Pokud maďarský parlament zákon o dvojím občanství přijme, bude se týkat i milionů Maďarů žijících v Rumunsku nebo Srbsku. Oba státy ale mají podobné zákony, umožňující získat rumunské občanství moldavským Rumunům a srbské občanství Srbům v Chorvatsku.
„Pikantní na to je, že i na Slovensku platí podobný zákon. Dokonce i někteří politici, kteří přišli z emigrace, mají dvojí občanství. Ovšem nikoliv maďarské,“ konstatuje Lubomír Smatana.
Podle Smatany by slovenským Maďarům z maďarského občanství neplynuly žádné výhody a většina by o něj ani nestála.
Dvojí občanství pro české občany
„V České republice platí ustanovení zákonu číslo 40 z roku 1993, ve kterém s e říká, že státní občan České republiky, který na základě výslovného projevu vůle, tedy například žádosti, dobrovolně nabude cizí státní občanství, tím dnem pozbude občanství České republiky,“ popisuje ustanovení českého právního řádu Kateřina Galuškinová, vedoucí oddělení státního občanství a matrik ministerstva vnitra.
„Nicméně i v tomto ustanovení je výjimka, která stanoví, že k pozbytí českého státního občanství nedojde, pokud cizí státní občanství bylo uděleno v důsledku manželství. Tedy pokud se například česká státní občanka provdá za Itala a na základě tohoto sňatku si zažádá a dostane italské občanství, nepřijde o to české,“ uvádí Galuškinová.
O české právní normě upravující případy dvojího občanství mluvila na Rádiu Česko Kateřina Galuškinová, vedoucí oddělení státního občanství a matrik ministerstva vnitra.
Dvojí státní občanství se týká také občanů bývalé československé federace žijících na Slovensku a bývalých československých občanů, kteří pozbyli československé státní občanství v období totality.
„Tito lidé nemusejí mít trvalý pobyt na území České republiky, zůstává jim občanství státu, ve kterém žijí a k tomu mají i české státní občanství,“ dodává Kateřina Galuškinová z ministerstva vnitra.
