Volby 2010: Nerozhodnutí voliči

Politické strany bojují do poslední chvíle o další voličské hlasy. V předvolebních týdnech se přitom nesnaží přesvědčit už přesvědčené, tedy své skalní voliče, ale především ty, kteří by k volbám rádi šli, ale neví, komu mají dát svůj hlas. Právě kvůli nim politické strany ještě těsně před volbami gradují své kampaně.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volební urna

Volební urna | Foto: Tomáš Adamec

Ještě pár týdnů před volbami nemá jasno o tom, komu dát svůj hlas, asi 10 až 20 procent lidí, míní sociolog Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění. Počet nerozhodnutých voličů ale postupně s blížícími se volbami klesá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Volby 2010: Nerozhodnutí voliči. Příspěvek Nadi Bělovské.

„Jakmile se volby přibližují, začínají se lidé blíže zajímat o politické strany. Začínají se rovněž už konkrétně rozhodovat o tom, koho budou ve volbách preferovat. Aktuálně ještě není rozhodnuto asi 10 procent lidí,“ řekl Kunštát Rádiu Česko.

Podle sociologa Jana Hartla, ředitele agentury STEM, zůstává těsně před volbami nerozhodnuta už jen menšina, pouze 8 procent lidí, poměrně velká část voličů pak ale tvoří ještě další důležitou skupinu, která sice má představu o tom, jakou stranu by chtěla volit, ale není si svým výběrem úplně jista.

„Je to poměrně velká skupina lidí. Kdybychom nerozhodnuté voliče vnímali spíše jako nestálé, těkavé a přelétavé voliče, tak je to velmi důležité. Zmíněná skupina lidí už je totiž podstatně početnější a čítá kolem jedné třetiny obyvatelstva, respektive kolem 35 procent,“ uvedl Hartl.

Nerozhodní jsou hlavním cílem kampaní

A právě tito lidé, tedy zcela nerozhodnutí nebo ještě nepřesvědčení voliči, jsou hlavní kořistí, na kterou strany líčí své předvolební kampaně. Pokud totiž chtějí zvýšit svůj volební zisk, musí tyto nepevné voliče přesvědčit, aby volili právě jejich stranu, ale také aby k volbám vůbec přišli.

„Strana, která dovede zmobilizovat a aktivizovat vlastní latentní, podmínečnou a nestálou podporu a přivést lidi k volebním urnám, získá. Oproti tomu strana, která láká nepevné voliče zpravidla neuspěje, jelikož cílová skupina jejích voličů k urnám nakonec nedorazí,“ myslí si Hartl.

V konečné části volební kampaně jde tedy o nepustit nepevné voliče, kteří straně chtějí dát hlas a ty nerozhodné přilákat a zajistit, aby k volbám skutečně přišli. K tomu strany používají především předvolební kampaně, i když ty nejsou jediným nástrojem, který strany k získání voličů používají, dodává Daniel Kunštát:

„Právě nerozhodnutý volič je cílem volebních kampaní a reaguje na předvolební kampaně. Volič, který je pevně stranicky ukotven, je vesměs ve svém přesvědčení pevný a neměnný. U nerozhodnutých například hrozí, že změní oproti minulým volbám své preference.“

Roli hraje i kvalita kampaně

Podle Hartla ale voliče nemusí oslovit jen konkrétní hesla a sliby dané strany. Někteří voliči totiž hodnotí například jen kvalitu kampaně:

„Volič může o preferencích uvažovat tak, že se mu nějaká strana jeví jako více kreativní, a to z hlediska předvolební kampaně. Někomu imponuje důslednost prezentace, výše investice nebo neponechání nic náhodě. Odradit naopak může ledabylý nebo negativní způsob kampaně. To vše nepřímo hraje s volebním výsledkem.“

Kromě samotných kampaní pak voliče, kteří nemají pevné politické přesvědčení, často ovlivňují i různé aféry, které se před volbami objevují, doplňuje Daniel Kunštát.

„Nerozhodnutí voliči jsou definováni i tím, že mají obecně menší zájem o politiku. Méně také sledují předvolební debaty a kampaně. O to více ale podléhají aktuálním náladám a aférám, které se dostanou do popředí díky mediálnímu diskursu,“ myslí si Kunštát.

Nepevní voliči přitom při hodnocení těchto afér hodně sledují také to, jak na ně který politik reaguje.

„Dále je pro ně důležité, jak politik zvládne nejrůznější zátěžové situace, jestli má pevné nervy, kdo působí uvolněně a klidně a kdo naopak nervózně. To jsou pro tento typ voličů pravděpodobně rozhodující faktory,“ uzavírá sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM.

Naďa Bělovská, Lukáš Vincourek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme