Sarančata v hejnech mají větší mozky
Zformování obrovského migrujícího hejna má vliv nejen na vzhled a chování sarančat. Podle nové studie je také učiní o něco chytřejšími.
Saranče pustinná (Schistocerca gregaria), která obývá severní Afriku, Střední Východ a indický subkontinet, tráví většinu života samotářsky. Za určitých okolností se ale houfují do miliardových hejn, o jejichž ničivých náletech se zmiňuje i biblický Mojžíš. Solitérní sarančata a sarančata v hejnech se velice liší vzhledem i chováním a teprve moderní výzkumy dokázaly, že jde o stejný druh. Nejnovější studie z Cambridgeské univerzity ukazuje, že změna životního stylu zřejmě na sarančata klade tak velké „duševní nároky“, že se jejich mozek musí podstatně zvětšit.
Vědci zjistili, že mozek sarančat z hejn je o celých 30 % větší, než mozek solitérně žijících jedinců. Rozdíly jsou také v poměru velikostí jednotlivých částí mozku: u solitérních sarančat jsou větší oblasti, které zpracovávají vizuální a pachové informace. Mozku sarančat z hejn naproti tomu dominují oblasti spojené s učením a zpracováváním komplexních informací. Tyto změny sarančatům pravděpodobně umožňují přežít extrémní podmínky, ve kterých se nachází hejno migrující mezi kontinenty. Jednotlivci musí obstát v konkurenci milionů okolních sarančat i v neznámém prostředí, kde mohou být zcela nové a nepředvídané zdroje potravy.
Zdroj: University of Cambridge, Proceedings of the Royal Society B
