Německá vláda se dohodla na rekordních škrtech
Německá vláda se dnes dohodla na škrtech v rozpočtu a úsporách, jaké Německo ještě nezažilo. Hospodářský obr Evropy si musí v následujících letech výrazně utáhnout opasek.
Německo chce v následujících čtyřech letech ušetřit 80 miliard eur.
Kancléřka Angela Merkelová nazvala dnešní rozhodnutí vlády jako jednorázový silový akt. Uvedla, že Německo prochází těžkou dobou. Euro oslabuje a výše německých dluhů se vyšplhala vysoko nad přípustnou hranici. Německo prý dlouhá léta žilo nad poměry.
Přitom německý deficit se dosud pohyboval jen kolem tří procent HDP, letos by mohl být asi pět procent.
„Německo musí snížit vlastní deficity a přispět k redukci dluhu. Německý dluh totiž činí zhruba 75 procent HDP. Současně je Německo symbolem zodpovědnosti, především měnové, ale i fiskální. Ví, že když nepůjde příkladem, ani ostatní země eurozóny nebudou tak aktivně hledat nástroje na zlepšení veřejných financí,“ myslí si analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Vládní křesťansko-liberální koalice bude ve velkém stylu transformovat armádu. Propustit chce čtyřicet tisíc profesionálních vojáků. Státní správu podle vládního plánu opustí do čtyř let patnáct tisíc úředníků.
Nejvíce škrtat se proto bude v sociálních dávkách, které představují téměř polovinu německého rozpočtu. Tradiční sociální stát se tedy i v Německu dostává do ohrožení.
"Blíží se konec sociálního státu"
„Blíží se konec sociálního státu, jaký se formoval na konci šedesátých let. Západní Evropa při současném demografickém vývoji na toto nemá. Německo sáhne nejenom na sociální dávky, ale současně redukuje vládní a veřejný aparát,“ vysvětlil analytik.
Někteří odborníci namítají, že přílišné omezování státních výdajů může přiškrtit ekonomiku.
„Kupní síla těch, kteří si zvykli na automatický příjem, který není determinován trhem, se sníží. Když se ale ukáže, že fiskální systém oslovuje potřebné a povede k ozdravení veřejných financí, bude více zdrojů na životaschopnější a perspektivní aktivity. Německo si zároveň uvědomuje, že bez škrtů v této oblasti by nebyly peníze na rozvoj a posílení konkurenceschopnosti,“ uvedl Zahradník.
Úsporná opatření německé vlády se mohou výrazně dotknout i české ekonomiky. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadů znovu vzrostla průmyslová výroba, a to hlavně díky automobilovému průmyslu, který je navázaný na Německo.
„Pokud by byl český průmysl lákán nástroji, jako bylo šrotovné, tak víme, jaký efekt to na automobilky má. Kdyby se šetřilo v těchto oblastech, ovlivnilo by to krátkém období schopnost našich průmyslových závodů vyvážet. Poptávka by ale měla být determinovaná přirozenými, nikoli umělými stimuly,“ řekl analytik.
Podle něho se nemusí naplnit obavy, že se plánované německé škrty negativně odrazí na vývoji kurzu eura, které dnes dopadlo vůči dolaru na nejnižší úroveň za uplynulé čtyři roky.
„Pokud Německo předloží plán v nějaké realizovatelné podobě, může to být krok k tomu, aby se euro opět stalo silnější a důvěra vůči němu vzrostla,“ dodal Zahradník.
