Vychází časopis Naše příroda 3/2010

12. listopad 2010

Babočka paví oko na titulní stránce třetího letošního čísla časopisu Naše příroda, které vychází 16. června, napovídá, že se budeme věnovat převážně motýlům. Kromě obsáhlého článku o životě našich denních motýlů si prohlédnete i unikátní snímky postupné proměny housenky motýla v kuklu. Milovníky ptáků potěší studie o kukačce obecné či návod, jak při fotografování dokonale zachytit ptáky v letu. Na své si přijdou i včelaři a mineralogové. A nechybí ani text věnovaný kauze spojené se vznikem nového Národního parku Křivoklátsko.

Pestrý svět našich motýlů / Marek Vojtíšek
„Středoevropské podnebí klade před motýly a jejich životní cyklus těžkou výzvu, kterou je zima. Některé z vývojových stádií musí přečkat dlouhé měsíce nepříznivého počasí. Je zajímavé, že různé druhy zvolily zcela odlišné strategie. Zatímco u jedněch přezimují vajíčka, u jiných housenky nebo kukly. Žluťásek řešetlákový a několik druhů baboček přezimuje jako dospělci a patří pak k prvním motýlům, kteří na jaře vyletují. Některé druhy pak tráví zimu daleko na jihu Evropy nebo až v Africe a u nás jsou jen letními hosty, což je případ baboček admirála a bodlákové nebo žluťáska čilimníkového…“

Kukaččí triky a pověry/ Tomáš Grim
„Pokud kukačka svého hostitele, třeba konipase nebo červenku, parazituje úspěšně, je to pro hostitele naprostý debakl – jeho reprodukční úspěch je nulový. Hostitelé se tedy brání mnoha způsoby, a pokud jejich obrana uspěje, je naopak reprodukční úspěch kukačky nulový. Právě proto, že v sázce je mnoho, se vztah mezi kukačkou a hostitelem stal učebnicovým příkladem tzv. závodů ve zbrojení. Jedna válčící strana si vytvoří určité přizpůsobení (třeba kukačka klade vejce podobné vejcím hostitele), druhá strana vrací úder (hostitel lépe rozpoznává cizí vejce), první strana odpovídá protiúderem – ještě dokonalejší podobnost kukaččích a hostitelských vajec…“

Týden staré mládě kukačky ilustruje proslulou „nenažranost“ kukaččího potomstva.

Obsah čísla 03/2010:

Včela medonosná a další opylovači / Hana a Vladimír Motyčkovi
Květokras – krasec třešňový / Mladen Kaděra
Kukaččí triky a pověry / Tomáš Grim
Vývoj motýla / Luděk Lukáč
Pestrý svět našich motýlů / Marek Vojtíšek
Proč u nás motýlů ubývá / Marek Vojtíšek
Do přírody s Miroslavem Bobkem / Aleš Darebník
Fotografujeme ptáky v letu / Petr Šimon
Rajeckou dolinou / Martin Janoška
Koněpruské jeskyně, klenot Českého krasu / Petr Zajíček
Jedlé dary přírody – Kozí brada luční / Květa Šimková
Příběh kalcitu, vápence a mramoru / Hana Laudátová, Stanislav Houzar
Kdo klátí Křivoklátskem? / Topí Pigula

Délka sosáku včely se pohybuje od 5,9 do 6,9 mm a podle toho mohou různé včely využívat i různé zdroje nektaru.

Článek a fotografie poskytl časopis Naše příroda.

Občanské sdružení Naše příroda je neziskovou organizací. Jejím základním cílem je informovat o přírodě, životním prostředí a jejich ochraně.


Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.