První savci se živili hlavně hmyzem, semeny a plody, ale občas si svůj jídelníček trochu vylepšili. Zatím nejstarší důkaz přinesly stopy savčích zoubků, které se před 75 miliony let zaryly nejen do dinosauřích kostí.

17:12 17. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Paleontologové z Yaleské univerzity zkoumali kolekci kostí, která pochází ze svrchní křídy. Nejstarší kosti jsou staré asi 75 milionů let a na několika se zachovaly stopy po zubech. Mezi takto poznamenané fosílie patří stehenní kost metr a půl dlouhého vodního plaza z rodu Champsosaurus, žebro velkého býložravého dinosaura (patrně hadrosaura nebo rohatého dinosaura ceratopse), stehenní kost dalšího (zřejmě ptakopánvého) dinosaura a také spodní čelist malého vačnatce.

Paleontologové jsou přesvědčeni, že všechny tyto kosti kdysi ohlodali malí primitivní savci. Rýhy na zubech vytvořily páry zubů ležící v čelistech proti sobě, což je evoluční vynález, kterým se v období křídy mohli pochlubit jenom savci. Nejpravděpodobnější je, že šlo o savce z vymřelého řádu Multituberculata, kteří připomínali hlodavce a měli spárované horní a dolní řezáky. Byli velcí asi jako veverky a ohlodáváním kostí větších obratlovců spíš než maso získávali minerální látky.

Zdroj: Yale University

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít