Evropské banky mají platit daň, Česko má výjimku
Evropská sedmadvacítka se na summitu v Bruselu dohodla na zpřísnění pravidel fungování hospodářství. Chce tak předejít případné další hospodářské a finanční krizi.
Podle předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye se všechny země zavázaly, že budou směřovat k udržitelnosti veřejných financí. Unie chce zavést přísnější sankce za porušování rozpočtové disciplíny pro ty země, které se budou příliš zadlužovat. Na jejich konkrétní podobě ale zatím shoda není.
O zvláštní dani pro banky mluvil ve večerních Ozvěnách dne zpravodaj Ondřej Houska
Celá sedmadvacítka se také shodla na předběžném posuzování rysů národních rozpočtů celou unií před jejich přijímáním v národních státech. Prioritou je podle EU také mít silný a zdravý bankovní sektor.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy řekl, že Unie nejpozději ve druhé polovině července zveřejní výsledky zátěžových testů evropských bank. Tedy jak by obstály v případě, že se další stát dostane podobně jako Řecko do problémů s dluhy. Testy mají rozptýlit obavy finančních trhů ze špatného stavu evropských bank.
České banky nebudou platit zvláštní daň
Česko nezavede dodatečnou daň pro banky. Praha si společně s Itálií na bruselské schůzce evropských lídrů vymohla výjimku. Ostatní země Evropské unie banky zdanit chtějí.
Podle nich by bankovní domy měly platit poplatek, který by byl použit v případě další finanční krize. Během té poslední řada států své banky zachraňovala z peněz daňových poplatníků.
Podle Česka můžou na zvláštní daň doplatit běžní klienti bank. Bankovní domy by totiž následně mohly zdražit své služby.
Některé země do svých bank v minulých letech nalily stovky miliard eur. To ale není český případ: náš bankovní sektor zůstal během krize zdravý. Premiér Jan Fischer chtěl proto prosadit, aby Unie zavedení daně ještě studovala. To ale nebylo přijato.
Česko a Itálie tedy mají výjimku, ale v ostatních zemích Unie by banky platit měly. Výše poplatku ani další detaily zatím známy nejsou.
ODS je proti, ČSSD daň nevadí
Finanční expert ODS Michal Doktor zvláštní bankovní daň naprosto odmítá. „To je naprostý nesmysl, který zaplatí daňoví poplatníci. Za většinu selhání bankovního sektoru v minulosti mohou politici těch samých vlád, kteří dnes nařizují mimořádnou bankovní daň,“ zdůraznil Doktor.
O zvláštní bankovní dani diskutovali v Ozvěnách dne poslanec a finanční odborník ODS Michal Doktor a Petr Zahradník, který vede kancelář České spořitelny pro EU
Za nejšťastnější nepovažuje zavedení nové daně i vedoucí kanceláře České spořitelny pro Evropskou unii Petr Zahradník. Hlavně odmítá, aby se jednalo o plošný nástroj.
„Krize finančních systémů se určitě dotkla Británie, Irska, Belgie, Německa a možná Rakouska. Většiny evropských států se to ale vůbec nedotklo. Nevím, proč by za těchto okolností měly tyto státy uvalovat na banky dodatečnou daňovou zátěž.“
Místo toho by podle Zahradníka měly být výrazně posíleny preventivní systémy, které by do budoucna této situaci zabránily.
Stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka dnes naopak prohlásil, že nová daň by mohla být vítanou pojistkou pro státní rozpočet v případě krachu nějakého bankovního ústavu. Systém by se ale musel dostatečně propracovat.
EU nebude kontrolovat rozpočty
Evropská sedmadvacítka bude mít systém, jak předcházet dluhovým krizím. Po zkušenosti s Řeckem chce Unie předem konzultovat rysy národních rozpočtů.
Každý rok na jaře mají jednotlivé země poslat do Bruselu své výhledy příjmů a výdajů ve státním rozpočtu. Má se tím zajistit, že jejich zadlužení bude v souladu s přijatým Paktem stability. Tedy například, že deficit rozpočtu nebude vyšší než tři procenta HDP.
Zaslané informace posoudí Evropská komise a pak i Rada členských zemí. Nepůjde ale o schvalování rozpočtů, jen o vzájemné sdílení informací o nich.
Politici by tak měli být pod tlakem svých evropských kolegů, aby hospodařili zodpovědněji. Neznamená to ale, že by Unie mohla konkrétní zemi přinutit, aby svůj rozpočet změnila.
