Seznamte se, prosím: Makak magot
Hlavním areálem, kde se makak magot vyskytuje je severní Afrika, která je také původní oblastí výskytu těchto opic. Ostatní zástupce rodu magot najdeme v Asii. Místem bydliště makaka magota na starém kontinentu je Gibraltar, kde je také chráněn. Makaci jsou ve zdejší rezervaci, na skále Magotů, lákadlem pro turisty. Ale je tomu i naopak. Tihle drobní primáti si tak zvykli na přítomnost lidí, že si sami chodí pro pamlsky. O výzkumu makaka magota na Gibraltaru nám více prozradila primatoložka Veronika Roubová.
Konkrétně jsem zkoumala partnerskou preferenci při čištění mezi samicemi, zda je čištění ovlivněno dominantním postavením samice nebo kvalitou vztahů mezi samicemi a nebo jestli mají vliv příbuzenské vazby.
O co se vlastně jedná při čištění?
Původně se vědci domnívali, že má pouze funkci hygienickou, tj. že slouží k odstraňování nečistot a parazitů. Ale je to sociální interakce, při které se stmelují vztahy samic ve skupině – pokud jsou samice daného druhu zrovna filopatrickým pohlavím, tedy takovým, které ve skupině zůstává.
Můžeš makaky posluchačům přiblížit?
Makakové jsou geograficky nejrozšířenější rod primátů, vyskytují se jak v Asii, tak v Africe a jsou to jediní primáti, kteří žijí volně v Evropě. Zde se jedná právě o druh makak magot, který je rozšířen také v Alžírsku a v Maroku. Celkem odlišujeme 21 druhů makaků. Makakové magoti jsou považováni za fylogeneticky úplně původní druh.
Jakým žijí způsobem života?
Jsou aktivní během dne, v noci většinou spí, na Gibraltaru jsou schovaní ve skalních útesech nebo někde na stromech. Ve volné přírodě tvoří skupiny od 25-70 jedinců, v zajetí mohou chované skupiny dosahovat až 200 kusů. Ve skupině je větší zastoupení samic, samice spolu mohou vytvářet i koalice, které drží pohromadě a proti sobě ve skupině bojují. Když už skupina dosáhne velkého počtu jedinců, může dojít k jejímu rozštěpení na dvě, což bylo možné pozorovat i na Gibraltaru. Určitá část jedinců měla tendenci odcházet od hlavní skupiny - a snažila se o život dole ve městě, i když mají nahoře vyhrazenou rezervaci.
Existuje u makaků nějaká hierarchie?
Určitě, a dokonce jsme objevili i lineární hierarchii, to znamená, že je mezi nimi alfa samice, na úrovni pod ní beta samice atd.
Jak jsou ve skupině vychovávána mláďata?
Makaci magoti jsou poměrně tolerantní, ve srovnání s ostatními, o výchovu mláděte se nestará jen vlastní matka, ale půjčuje ho ostatním samicím. Což u těch dominantnějších druhů makaků (makaci japonští aj.) pozorovat v podstatě nelze, u nich si matka mládě pečlivě střeží.
Jakého věku se makakové dožívají a kdy dosahují dospělosti?
Dospělosti dosahují samice ve třech letech, samci okolo pěti let. Nejstarší samice, co jsme na Gibraltaru zaznamenali, měla 29 let.
Kolik populací je na Gibraltaru?
Je tam celkem 6 skupin. My jsme sledovali pouze jednu z turisticky vůbec nejnavštěvovanějších skupin. Ty opice jsou vysloveně zvyklé na turisty, dokonce je okrádají, nejen o potraviny, ale třeba i o foťáky, vlezou do batohu, do auta. Opravdu jsou velice troufalé. Je to ale samozřejmě chyba lidí, kteří je krmí. Makakové chodí často dolů do města, což už začíná být problém, který je řešen i tak, že jsou pak odstřeleni.
Můžeš popsat průběh vašeho výzkumu?
Původně jsme přijeli na konci září, a to s hotovým etogramem, co je seznam prvků chování, a začínali jsme prvních pár dní jen s hrubým pozorováním, kdy jsme si náš etogram „zkalibrovali“ – pozorovali jsme, zda se tam popsané prvky vyskytují, jestli se tam vyskytují nějaké nové, zkoumali jsme, zda byli tyto vypozorované prvky v odborné literatuře již popsány. Přicházeli jsme před osmou ráno, končili jsme kolem šesté večer. Pozorování probíhá tak, že si vyberete objekt svého zájmu, a na papír si píšete ve zkratkách, co všechno dělá – zda sedí, následuje jiného jedince aj. Každé dvě minuty si také popisujete snímky – kde sedí, v blízkosti jakých jedinců, co zrovna dělá.
Z toho je tedy potom hromada záznamů, které je potřeba zpracovat.
Přesně tak. Každý den, po návratu z terénu, jsme přepisovali data do počítače, jedná se o více než 200 tisíc řádků v Excelu, zpracování je poměrně namáhavá věc. Práce primatologa není jen, jak by si laikové mohli myslet, sezení v přírodě a koukání na zvířátka. To je sotva třetina naší práce, pak musíte přijít k počítači, data přepsat, převést do formátu, který je vhodný pro statistiku atd. Já se ještě zabývám genetikou, takže další práce mě čeká v laboratoři. Je potřeba izolovat DNA, přes různé genetické analýzy zjistit příbuznost jedinců. Kolegyně zjišťovala korelaci hormonů s dominancí, také strávila spoustu času v laboratoři.
Jaké další věci vás ještě zajímaly? Existují už nějaké první výstupy?
Zajímala nás spousta věcí. Třeba i vedení té rezervace a vliv turistů na makaky - čekávali bychom striktnější opatření, pokuty za krmení, protože dochází k nechtěným interakcím, za které vlastně opice ani nemohou. Pak za ně pikají tím, že je strážci odstřelí – na druhou stranu, k odstřelu tak jako tak někdy dochází, protože populace makaků na Gibraltaru se stále množí a to území není tak úživné aby tu mohlo být tolik jedinců. Nyní jich je kolem 230. A výsledky výzkumu teprve zpracováváme. Ale už tam proběhly práce německých studentů, ti studovali různé vokalizace.
Mohou být makakové i nebezpeční?
Mohou lidem vyskočit na záda – někteří turisté z toho mají legraci, jiní panický záchvat. Někdy byly turistky tak unešené z malých makaků, že se s nimi chtěli mazlit, což ovšem samice nechtěly připustit, takže je pak kously. Stejně tak reagovali makakové v případě, když je turisté nějak dráždili.
Máte nějakou historku?
Byl tam jeden samec, který vždycky čekal, až kolem pojede auto s otevřeným okýnkem. Pak si vždycky skočil na zrcátko, kouknul dovnitř, jestli je tam něco zajímavého, a když tam viděl například nějakou igelitku, skočil dovnitř, pobral co mohl a zase vyskočil. Všechny ukořistěné potraviny snědl, pokud popadl nějaké cenné věci, foťáky apod, tak jej majitelé zuřivě honili. A měli šanci je dostat zpět, makakové většinou takové věci brzy zahodí.
