Rusko snížilo dodávky plynu do Běloruska
Ruský prezident Dmitrij Medveděv nařídil Gazpromu aby začal snižovat dodávky plynu do Běloruska. To za surovinu odmítá platit plnou cenu stanovenou Gazpromem a běloruský dluh u společnosti narůstá.
Medveděv prý Gazpromu nařídil dodávky plynu snižovat postupně. Omezení by mělo jít až na osmdesát pět procent. Gazprom bude plyn snižovat úměrně dlouho běloruskému dluhu. Ten prý činí 192 milionů dolarů. Minsk podle ruské strany navrhuje částku uhradit ve formě strojů a technického vybavení, to ale Moskva odmítá.
Podle Karla Hirmana, spolupracovníka Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, je současný spor o plyn zástěrkou politických sporů.
"Stanovený termín vypršel a dluh za ruský plyn zaplacen není, takže dnes dopoledne zahajujeme režim postupného omezování přísunu zemího plynu do Běloruska na patnáct procent plánovaných denních dodávek," řekl šéf Gazpromu Alexej Miller.
Běloruští představitelé mezitím přišli s prohlášením, že Gazprom naopak dluží Minsku zhruba 200 mliónů dolarů za tranzit suroviny.
Dodávky suroviny do Evropy ale podle šéfa Gazpromu Millera ohroženy nebudou. Neměla by se tak opakovat situace z loňského roku, kdy kvůli sporům mezi Kyjevem a Moskvou byla Evropa 14 dní bez dodávek plynu. Gazprom prý má kapacitu přesměrovat dodávky jinudy než přes Bělorusko, navíc v létě údajně kvůli poklesu poptávky bude výpadek méně citelný.
„Dodávky plynu do Evropy jsou přes Bělorusko mnohem menší než přes Ukrajinu. Slovenska a České republiky by se neměly výpadky dodávek plynu přes Bělorusko dotknout, protože jsme zásobováni přes Ukrajinu. Navíc v letním období, kdy se plní zásobníky na zimu, nejsou výpadky dodávek plynu tak citlivé, jako v zimě,“ potvrzuje Karel Hirman, spolupracovník Slovenské společnosti pro zahraniční politiku.
O okolnostech omezení dodávek ruského plynu do Běloruska mluvil na Radiožurnálu Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost.
Podle něj jde především o politický spor a plynová válka je jen zástěrkou: „Spory mezi Běloruskem a Ruskem, případně mezi Ruskem a Ukrajinou, o cenách plynu a jeho tranzitu jsou většinou jen zástěrkou skutečných politických sporů. V současnosti je to hlavně otázka přistoupení Běloruska k celní unii s Ruskem. Dohodu by mělo Bělorusko podepsat na začátku července, běloruský prezident Lukašenko ale vznáší k dohodě celou řadu připomínek.“
„Bělorusko se podle mého názoru nakonec s Ruskem domluví a dohoda bude uzavřena. Bělorusko totiž nemá žádné trumfy a prezident Lukašenko je pod tvrdým politickým i ekonomickým tlakem Moskvy. Navíc musí čelit i vnitřní opozici, která se v Bělorusku formuje na bázi ruských zájmů,“ dodává Hirman.
„Myslím si, že Rusko chce mít větší kontrolu nad vším, co se týče plynu. A to jak v Bělorusku, tak na Ukrajině. Díky zahájení stavby plynovodu pod Baltským mořem do Německa si začíná vůči Bělorusku i Ukrajině rozvazovat ruce. A bude si diktovat podmínky,“ konstatuje Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost, podle kterého by se měla Evropa, hlavně ta střední, poučit z podobných krizí a snížit svoji závislost na ruském plynu a ropě.
