Výstava živého exotického hmyzu v Sušici
Ocitli jsme se v Sušici, na výstavě brouků. Jsou tu k vidění živé exponáty, z jejichž barevné krásy a tvarové různorodosti doslova přechází zrak. Autorem výstavy i chovatelem brouků je Ing. Oldřich Jahn.
Kolik je tu vystaveno brouků?
To jste mě zaskočila! Je tu okolo 20 nádrží, v každé se nachází jiný druh, najdeme tu tropický hmyz, strašilky, kobylky, lupenitky, mnohonožky a také se tu nachází velké množství vývojových stádií brouků, protože jejich vývoj trvá podstatně déle, než vlastní život samotného dospělého brouka. Takže se to dá řádově počítat na tisíce kusů. Ještě tady mám chovatelské zázemí, kde mám další druhy, aby bylo možné výstavu obměňovat. Brouk bohužel nevydrží být exponátem po celou dobu výstavy, žije poměrně krátce – několik týdnů, maximálně měsíců, takže musíme mít v zásobě další druhy, které se průběžně líhnou, abychom tu expozici mohli doplňovat.
To mě překvapilo, že brouci žijí tak krátce. Tahle smaragdová nádhera, zlatohlávek velký 4-5 cm, úplně září, opalizuje. Jak dlouho žije ?
Brouk žije vlastně v podobě larvy, ve starých trouchnivějících pařezech nebo v nějakém opadu. Larva se vyvíjí zhruba 10-12 měsíců, než vznikne dospělý brouk. U různých druhů je doba vývoje odlišná. Dospělý jedinec má pak funkci založit novou generaci. Brouci se páří a pak se rozlétnou po okolí. Do vhodného místa se snaží naklást vajíčka - tahle činnost jim zabere jen několik týdnů, pak dožívají. Tady, kde mají, dá se říci, ideální podmínky, žijí až několik měsíců. Ve volné přírodě musejí svoji reprodukční úlohu splnit co nejdříve, dřív než je spolkne nějaký predátor, nebo nějakým jiným způsobem sejdou ze světa, a jejich život trvá jen několik týdnů.
Domnívala jsem se, že brouci tady u těch mističek jsou mrtví. Třeba ten obrovský nosorožík, ten má snad 12 centimetrů, a sedí tu nehnutě.
To je dáno chováním hmyzu v přírodě. Brouci se především snaží najít nějaký potravní zdroj. Pokud takový zdroj najdou, tak u něj zůstávají. A čím méně se pohybují, tím méně jsou nápadní a tak chrání svůj život. Navíc, každý ten druh má jenom určité období svojí aktivity během dne, zrovna tihle nosorožíci jsou aktivní převážně na večer nebo i v noci, kdy se snaží i přeletovat z místa na místo. Stejně tak ti zlatohlávci jsou aktivní jen v určitou část dne.
A jste si opravdu jistý, že ten co má hlavu v misce a nehýbe se, je živý?
Jsem si naprosto jistý. Tu mističku, kterou tu vidíte plnou, tak během 24 hodin celou zkonzumuje.
A co tam má dobrého?
Jedná se především o brouky, kteří jsou býložraví, v přírodě se živí buď mízou nebo sladkým ovocem, případně menší druhy i šťávou z květů. My jim připravujeme rozmixované ovoce s přídavkem vody a potom třeba med a podobné věci.
Vidím, že brouci jsou krásně naleštění, jak často je leštíte...?
Na to nemám bohužel čas... Někteří brouci mají opravdu krásný kovový lesk, když bychom se ale podívali na druhou stranu výstavy, tam najdeme brouky, kteří mají povrch krovek jakoby sametový.
Tady jsou opět zlatohlávci – dva jsou stejní, třetí ale vypadá úplně jinak...
To je velice vzácný druh, který se vyskytuje v Ugandě a Tanzanii a vytváří spoustu barevných variant s různou bílou kresbou. Tady mám od toho samotného druhu i zelené a modré varianty. Dalo by se říci, že patří k mým oblíbeným chovancům.
Brouci pana Oldřicha Jahna na výstavě v Sušici Vás ohromí. I jejich ponravy, tlusté jak menší jitrnice, i mnohonožky, které spíše připomínají hada, nebo krabice s neuvěřitelně barevnými motýly a velkoformátové fotografie brouků. Zkrátka návštěvu výstavy lze jen doporučit. Trefíte snadno, cestou na Kašperské hory, ptejte se na zahradnictví, potom už vás cedule dovedou.
Podrobnosti o výstavě se dozvíte zde.
