Městská knihovna v Praze hledá peníze na pokračování digitalizace

Osm let po povodních se Městské knihovně v Praze podařilo digitalizovat zhruba pět tisíc knih a dokumentů včetně uměleckých materiálů. Přestože peníze na projekt, který zachránil obsah řady materiálů, už docházejí, knihovna chce v digitalizaci pokračovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stránky staré knihy

Stránky staré knihy | Foto: Fotobanka stock.xchng

Vedoucí oddělení digitalizace pražské knihovny Eva Měřínská se právě chystá převést do digitální podoby statistickou zprávu Prahy za rok 1909. Skoro to vypadá, jako by knihu kopírovala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Květy Moravcové o digitalizaci v pražské městské knihovně

„Kniha se skenuje v poloze, jako když jí čteme. Skenery mají takzvanou vyrovnávací kolébku, která slouží k tomu, že si vysunu plochy pod jednotlivými stranami tak, aby vrchní stránka byla v rovině. Listy musíme ještě podložit černými čtvrtkami, aby se sejmuly jenom strany, které potřebujeme,“ vysvětluje Měřínská.

Nástup digitalizace urychlila pětisetletá voda, která zaplavila Prahu v roce 2002. Kromě historických děl o metropoli jsou na internetu také díla Karla Čapka nebo Boženy Němcové.

Mnohem náročnější a dražší digitalizací pak procházejí knihy a dokumenty z oddělení vzácných tisků. Ty se navíc musejí nákladně restaurovat, aby vydržely dlouhá desetiletí, ne-li staletí.

Digitalizace stojí ročně miliony

Nejsnazší práce bývá podle Pavly Puršové z oddělení vzácných tisků pražské městské knihovny paradoxně s nejstaršími knihami.

„Tisky do 18. století vydrží určitě několik staletí a tisky druhé poloviny 19. století až zhruba do roku 1980 jsou ohroženy nejvíce,“ říká Puršová.

Na výrobu novějších knih se totiž používal kyselý papír. Naproti tomu listy starších knih se vyráběly z bavlny, lnu a konopí a nejsou tedy na údržbu tak náročné.

Restaurace a digitalizace nejen vzácných knih spolknou ročně miliony korun. První etapu převedení knih do digitální podoby stálo více než 12,5 milionu, kdo zaplatí pokračování projektu, ještě nikdo neví.

Martin Hromádka, Květa Moravcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme