Páchníkovi na stopě
V nové rubrice Okénko do přírody pořadu Máme rádi zvířata, který vysílá Český rozhlas České Budějovice, se budeme setkávat s běžnými i vzácnými druhy české přírody. Tentokrát přišla řeč na brouka s nevábným jménem páchník hnědý.
Páchník hnědý je brouk vyznačující se charakteristickou vůní, popisovanou jako vůně juchtoviny, tedy starých vydělaných kůží či rostliny zimostrázku. Na tento vzácný živočišný druh, jehož larvy se vyvíjejí ve stromových dutinách, se podíváme s entomologem Jiřím Řehounkem.
Páchník je v přírodě k vidění málokdy, protože téměř neopouští stromové dutiny, které obývá, uvidíte ho, jen když máte velké štěstí. Ale pokud byste se vydali s nějakým specialistou do terénu, dokázal by v dutině zalovit a na ukázku vytáhnout páchníka nebo jeho larvy.
Páchníka hnědého můžeme vystopovat v dutinách stromů v období jara a léta podle charakteristické vůně pižma, v zimě ale musíme použít jiný ukazatel.
Ano, v zimě dutiny nepáchnou. Je pak obtížné zjistit, zda strom obývají páchníci, například když se vede nějaké řízení o kácení, tam je potom spolehlivým znakem, když se zaloví v dutině a vytáhne se trochu toho trouchu. Pokud v něm objevíte takové válcovité exkrementy podobné myšímu trusu, je to známka toho, že je dutina obývaná páchníkem.
Je vzácný jenom místem svého výskytu, nebo i z jiného důvodu?
Že je velmi vzácný, to dokazuje i fakt, že byl zařazený jako prioritní organismus do sítě evropských chráněných území Natura 2000. To znamená, že je to druh ohrožený v celé Evropské unii. Tady v jižních Čechách objevíme páchníky na několika místech, dokonce se vyskytují i v krajské metropoli. Základním problémem pro páchníka hnědého je to, že stromů, ve kterých by se mohl vyskytovat, je velice málo. To je problém současného hospodaření, jak v lesích, tak i v městské zeleni – stromů, ve kterých jsou dutiny, ubývá. Takové stromy jsou běžně považované za staré, nemocné, jsou určené k odstranění, takže se kácí, bohužel často i s páchníkem, i když je tento brouk chráněným druhem. Úbytek stromů s dutinami je pro páchníka hlavním ohrožujícím faktorem.
Mnohdy se ekologové nebo ochránci přírody snaží aktivně chránit nějaký živočišný druh. Děje se tak i v případě páchníka?
Základním principem ochrany páchníka hnědého je zachování starých stromů s dutinami.
Pochopitelně to naráží na jiný zájem, hrozí například, že strom může ohrozit veřejnost třeba zřícením. Existují ovšem i měkčí alternativy ke kácení, stačí třeba jen strom ořezat na nějaké torzo, vysoké 2-3 metry, na kterém zůstane zachována stromová dutina. Ten strom už nikoho neohrozí pádem a brouci se mohou v tom torzu ještě mnoho let vyvíjet. Jsou i další způsoby – v anglosaských zemích se prosazuje vytváření tzv. loggerů, což je skupina špalků a kmenů, zasazených na vhodném místě do země, ve kterých se mohou vzácné organismy vyvíjet dál. Případně někdy stačí ten daný kmen, pokud nemůže zůstat na místě, uříznout a odvést někam jinam a brouci se mohou nerušeně vyvíjet.
