Ruská energetická společnost Gazprom obnovila dodávky plynu do sousedního Běloruska. Uvádějí to ruské agentury. Podle nich Moskva potvrdila, že Bělorusko zaplatilo dluh, kvůli kterému Gazprom přísun plynu omezil. Spor s obavami sleduje Evropská unie, která přes Bělorusko odebírá pětinu ruského plynu.

10:20 24. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šéf ruského gazpromu Alexej Miller podle ruských agentur telefonicky potvrdil prezidentu Medveděvovi, že Bělorusko uhradilo svůj dluh ve výši 187 milionů dolarův. Dodávky tak podle něj mohou normálně pokračovat.

Částku považuje za uhrazenou i Bělorusko, jak už včera prohlásil běloruský vicepremiér Vladimir Semaško, Minsk teď očekává, že se podobně zachová i Moskva. Tu běloruští představitelé viní z dluhu ve výši 260 milionů dolarů za tranzit suroviny dál k evropským spotřebitelům. Semaško zároveň pohrozil, že pokud Gazprom sumu nesplatí během dnešního dne, je Minsk připraven zastavit přepravu ruského plynu i ropy směrem na západ.

Podle analytika poradenské společnosti ENA Vladimíra Štěpána stojí za celým sporem snaha Běloruska prosadit vyšší tranzitní poplatky: „Peníze, které se točí v tomto sporu, jsou výrazně malé, protože Bělorusko platí za dovoz plynu 4 miliardy dolarů za rok a tady je spor o nějakých 200 milionů dolarů. To je cifra, která neohrozí ani Bělorusko a je schopno ji platit. Nicméně chce vyšší tranzitní poplatky, to je podstata problému.“

Karel Svoboda z Asociace pro mezinárodní otázky předpovídá, že spory obou zemí o tranzitní poplatky budou pokračovat. Řekl to ve Světě o deváté Rádia Česko.

„Bělorusové mají evidentně jinou představu o tranzitních poplatcích než Rusové, tady opět pokračuje ta postsovětská ‚šílenost‘, kdy ty smlouvy jsou naprosto vágní a každá strana si je vykládá po svém. Ty spory budou probíhat i nadále.“

Portfolio manažer akciového fondu firmy Conseq Investment Management Michal Stupavský zároveň připouští, že zde také může být snaha Ruska znevěrohodnit tranzitní země a tlačit tak na očekávané projekty South Stream a North Stream.

Spory vyřeší plynovod North Stream

Na neustálé spory a plynové krize ale reaguje i Evropská unie. „Důkazem toho je, že bylo vybudováno v zemích Evropské unie 18 terminálů na zkapalněný plyn. Kapacita každého z nich je asi jako spotřeba ČR a dalších 10 je ve výstavbě. Někdy po roce 2020 mají být dvě třetiny importovaného plynu ve zkapalněné podobě. Je to reakce na to, že krize s dodávkami ruského plynu vznikají,“ vysvětlil Štěpán.

Podle něj navíc už podobné odstávky nehrozí a spor s Běloruskem je poslední tečkou za těmito problémy: „Do dvou let je v provozu plynovod North Stream, který má stejnou kapacitu jako plynovod, který vede přes Bělorusko, takže bych řekl, že Bělorusko je ve velmi složité situaci a bude v krátké době nuceno podepsat dlouhodobý kontrakt, pokud vůbec chce tranzitovat a dostávat plyn od Ruska.“

Lenka Kabrhelová, Roman Chlupatý, Lenka Rafaelová, mta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít