Jak žít s medvědy v sousedství

2. červenec 2010

Spolu se zoologem doktorem Janem Andreskou jsme se věnovali možným úskalím spojeným s návratem velkých šelem do naší přírody. A znovu byla řeč o medvědech. Jak působí v krajině a jsou střety s nimi nebezpečné?

Medvěda lidé v podstatě mají rádi, možná i proto, že většina z nás měla v dětství na hraní plyšového medvídka. A také jsme sledovali Méďu Béďu, což není tak od věci, protože v tom seriálu jsou docela dobře naznačeny konflikty mezi člověkem a medvědem - v severoamerických parcích k nim docházelo daleko dříve než v Evropě. Medvědi opravdu mají přirozenou tendenci potravu získávat pohodlněji než lovem, a tak olupují turisty, při čemž mohou vznikat nepříjemné situace. Lidé, kteří žijí v oblastech výskytu medvěda, mají před ním respekt. Mají totiž s medvědy zkušenost, narozdíl od turistů, kteří se často chovají neopatrně a dostávají se do závažných potíží. Dnes je možné setkat se s medvědem v celém horském pásmu karpatského oblouku.


Dalším problémem je střet medvědů s pastevci a včelaři – tyto události jsou ošetřeny zákonem, za škody, které způsobili medvědi, jsou chovatelé a zemědělci odškodněni. Ale pokud máte u lesa 10 úlů a zjistíte, že vám na ně chodí medvěd, nezabolí chovatele ani tak finanční ztráta, jako spíše fakt, že medvěd zničil něco, k čemu mají silný vztah a co s láskou pečují. Nepřítelem medvěda jsou i myslivci, kteří ho, celkem logicky, pokládají za svého potravního konkurenta. Představa, že by medvěd lovil vysokou zvěř nebo divoká prasata je samozřejmě scestná, všechna tahle zvířata by mu dokázala snadno utéci, pokud by neměla nějaký handicap. A to říkám s vědomím, že medvěd je velmi rychlý – vypadá sice neohrabaně, ale jakmile útočí na nějakou kořist nebo někoho vyhání ze svého teritoria, pohybuje se neuvěřitelnou rychlostí. Jiná situace ale nastává u mláďat. Profesor Komárek popisuje případy z Karpat, kdy medvěd lovil v pasece srnčata, která tam trávila přes den čas, než se jim vrátí máma. Totéž jistě nastává i v případě malých divokých prasátek a nepochybně také jeleních kolouchů.

Medvěd je v krajině orientovaný na sběr mršin, kadáverů - po zimě medvědi z krajiny cíleně odklízejí právě tenhle biologický materiál, takže se přičiňují o to, aby byla příroda čistější a zdravější. Zjara si pochutnávají také na bukových pupenech, mladém bukovém listí, na podzim konzumují bukvice a lesní plody, v Tatrách vyhledávají limbové oříšky. Medvědi jsou tedy ve většině okolností zvířata neškodná.

Vyjmenoval jste důvody, proč medvědi nejsou mezi lidmi příliš populární. Existuje přesto nějaká naděje, že by se mohli vrátit do naší přírody?
To je otázka dlouhé výchovy a dlouhodobé perspektivy. Já si umím představit, že by medvědi dokázali žít v oblasti centrální Šumavy, v Jeseníkách, že by zesílila medvědí populace v Beskydech. Nicméně bylo by potřeba docílit tří věcí: museli by je akceptovat místní obyvatelé, k tomu by ale vedla dlouhodobá osvěta, že přítomnost medvědů v krajině je potřeba vnímat pozitivně – třeba i proto, že přítomnost tak impozantního zvířete v krajině turisty spíše láká než odrazuje. Návštěvnost slovenských hor se nesnižuje, ačkoliv medvědů tam dnes žije něco mezi 500-1000 kusů. Turisté se tedy do hor vydávají, pouze se tam musejí chovat jinak - musejí být opatrnější, musejí se vyhýbat místům, kde se medvědi pravděpodobně zdržují aj.

medvěd

Druhá věc, která s reintrodukcí medvědů souvisí, je příprava lesů v dané oblasti. V lesích by se musely ponechat staré porosty, ve kterých medvědi žijí. Medvědi se živí také hmyzem – ať už jsou to blanokřídlí (vosy, včely, mravenci aj.) a také larvy velkých brouků. V lese je potřeba ponechat rozkládající se dřevo, aby tam medvěd mohl nacházet i tento druh potravy. Ta poslední šumavská medvědice, která byla ulovena v roce 1856, byla dlouhodobě sledována. Zabýval se tím jeden lesní adjunkt, který po ní sbíral výkaly, z nichž poznal, čím se živila. Po dlouhé období roku byla živa pouze z mravenců – rozhrabávala mraveniště a živila se vší potravou, které jí to mraveniště mohlo poskytnout.

Neboli, starý les a připravení lidé, náležitá kompenzace škod, které medvědi mohou způsobit, to vše by mohlo pomoci, aby medvědi u nás mohli žít. Bez důkladné předchozí přípravy jen uvažovat o návratu medvědů do naší přírody není vůbec možné. Lidé, kteří v krajině žijí, by proti tomu vznášeli celkem závažné námitky, a vyvrátit je, to je práce na dlouhou dobu, ne na týden.

Spustit audio