Středověký prales na dně rybníka
Archeologický ústav AV ČR dlouho spolupracuje s Botanickým ústavem a Jihočeskou univerzitou na výzkumu přírodně i kulturně unikátní oblasti Dokeska. V rámci tohoto projektu došlo na dně vypuštěného Břehyňského rybníka k zajímavému objevu. Na výzkumu se podílí také PhDr. Petr Meduna z Archeologického ústavu AV.
Objev byl učiněn v rámci grantového projektu s poměrně složitým názvem Vegetační kontinuita a diskontinuita krajiny, který je podporován grantovou agenturou AV. Ten projekt je pětiletý, má za cíl zkoumat biologicky a historicky poyoruhodnou oblast nazývanou Dokesko, nebo též Bezdězsko.
Původně šlo o náhodu, kdy jsme v podzimních měsících zjistili, že ve vypuštěném Břehyňském rybníce je spousta “starých dřev”. Vypadalo to jako pařezy starého lesa. Pak proběhl v zimních měsících po zámrzu rybníka průzkum, kdy jsme ony pařezy a vyvrácené kmeny zdokumentovali, zaměřovali jsme je, proběhlo letecké snímkování a odběr vzorků. A souběžně s tím byl zjišťován i pohyb a dokumentace v okolí hráze Břehyňského rybníka, to je zase spíš historická zajímavost. Ten první objev, pozůstatek starého lesa, se nám zdá o něco významnější.
Pojďme tedy k samotnému objevu – co se vám podařilo najít?
Stručně řečeno – středověký les. Ten rybník byl založen v bažinaté krajině na březích malého potůčku a v době, kdy zakládali Břehyňský rybník, vykáceli tehdejší les. Břehyňský rybník byl založen podle písemných pramenů někdy mezi lety 1366-1460, přesnější datum neznáme. V té době desítky, možná stovky poddaných vyrubalo les, větší kmeny byly odvezeny pro další účel, a ty menší kmeny tam nechali stát. Zůstala tam tedy taková paseka, která byla potom zaplavena rybníkem.
Jakými metodami jste výzkum prováděli?
V této fázi velmi jednoduchými! Museli jsme počkat, až budou dvacetistupňové mrazy, aby zamrzlo bahno na dně rybníka a abychom se mohli suchou nohou dostat k těm pařezům. A sbírali jsme postupně vzorky, postupovali jsme po menších územích. Těch stromů jsou tam tisíce, abychom pokryly nějakou rovnoměrnou plochu, bylo potřeba získat několik set vzorků. S každého x-tého pařezu byl odebrán vzorek pro určení, o jaký druh dřeviny se jedná. V současnosti je ještě příliš brzy po skončení terénní části výzkumu, některé vybrané vzorky budou dále analyzovány. Chceme se pokusit o dendrochronologickou analýzu, která by nám měla přesně určit datum pokácení příslušného stromu, potažmo celého lesa.
Jaký je význam tohoto objevu a co může v budoucnu odhalit?
Můžeme se dozvědět velmi důležitou informaci pro regionální historii, a to, kdy byl vlastně Břehyňský rybník vybudován. To je spíše zajímavost. Ale to podstatnější je, že zjistíme, a to už vlastně s jistotou víme po prvním určení, jak vlastně vypadal takový středověký les v dané oblasti. Z tloušťky kmenových bází byla odhadnuta velikost stromů, podle mikroskopické stavby vzorků dřeva byly jednotlivé stromy druhově určeny.
Už víme, že naprostou většinou tu byla zastoupena borovice a menším dílem smrk. Význam objevu spočívá v tom, že většina tzv. středověkých lesů nebo pralesů na českém území jsou vlastně umělé lesy dotvořené v posledních staletích, ale tady máme možnost podívat se do autentického porostu, tak jak vypadal ve 14.-15. století.
Výzkum celé oblasti se zabývá dalšími otázkami než jen historií Břehyňského rybníka a má skončit do dvou let. Tamara Urválková se na další podrobnosti ptala geobotanika, přesněji fytocenologa RNDr. Jiřího Sádla. Rozhovor s ním uveřejníme příště.