Maďarsko patří mezi průkopníky bankovní daně. Vláda i přes domácí protesty a mezinárodní kritiku zůstává neoblomná. Zdůrazňuje přitom, že když banky měly potíže, stát pomáhal. Teď, když je situace opačná, musí solidaritu projevit finanční instituce. Evropská unie chtěla prosadit zavedení bankovní daně na summitu G20. Ale neuspěla.

16:28 28. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bankovní daň zmínil poprvé premiér Viktor Orbán před třemi týdny, když předkládal svůj devětadvacetibodový hospodářský akční plán s hlavním záměrem ušetřit a zvýšit příjmy státního rozpočtu.

V tomto roce mají banky a jiné finanční instituce zaplatit dohromady dvě stě miliard forintů, tedy zhruba dvacet miliard českých korun. V tuto chvíli se upřesňují sumy pro jednotlivé banky.

Ty ale oponují, že to bude mít vážné následky, kromě jiného prý bude méně úvěrů, což přibrzdí ekonomiku. Vláda ale tyto námitky nebere na vědomí, akorát zkrátila dobu placení bankovní daně ze tří na dva roky.

Evropská unie neuspěla na summitu G20 ve snaze o prosazení zvláštní bankovní daně. V ostatních zemích G20 totiž není příliš velká ochota zavádět nějakou paušální novou daň. Ani EU nebyla tak úplně jednotná.

Na summitu tak je v závěrečné deklaraci o dani krátká zmínka s tím, že některé země ji zavedou, nebo už ji zavádějí. Ostatní země se zavazují, že přijmou nová přísnější globální kritéria, která musí banky plnit.

Gregor Martin Papucsek, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít