Mravenci na suchý zip
Jeden druh jihoamerických mravenců a rostlin si oboustranně vzájemný vztah doslova přešil na míru. Dva spojenci totiž vynalezli suchý zip, který využívají při lovu hmyzu.
Vztahy mezi jihoamerickými mravenci a takzvanými myrmekofytními rostlinami jsou celkem známý fenomén. Mravenci rostlinu brání před býložravým hmyzem a likvidují její konkurenty. Rostlina jim na oplátku v dutinách svého těla poskytuje útulný domov. Některé druhy mravenců jejich rostliny ještě vyživují zvláštním nektarem nebo tělísky výživných látek. Mravenci Azteca andreae se ale takto krmit nenechají – místo toho jim jejich rostliny druhu Cecropia obtusa pomáhají v lovu.
Mravenčí dělnice se schovávají na spodku listů a číhají na hmyz, který hledá úkryt nebo se dokonce chystá ožrat list. Jakmile hmyz usedne na okraj listu, chytí jej mravenci svými kusadly, pevně drží a společnými silami zahubí. Vědci zjistili, že ke zdolání relativně velkého hmyzu – například kobylky - stačí nápadně malý počet mravenců. Také jim neušlo, že tato lovecká technika funguje jen u okrajů listů.
Celý vtip je v tom, že mravenci mají na končetinách malé háčky. Okraje listů jsou zase pokryté drobnými chloupky. Jakmile se háčky a chloupky dostanou k sobě, přilepí se na sebe stejně jako dvě poloviny suchého zipu vaší bundy. Mravenec proto nemusí vynakládat žádné úsilí na to, aby se během lovu udržel na listu – stačí, když se na něj přilepí a zakousne se do kořisti. Díky suchému zipu pak mravenci dokážou ulovit kořist, která je až 13 350krát těžší než jediná dělnice.
Zdroj: ScienceDaily, PloS ONE