Jeden druh jihoamerických mravenců a rostlin si oboustranně vzájemný vztah doslova přešil na míru. Dva spojenci totiž vynalezli suchý zip, který využívají při lovu hmyzu.

16:43 29. června 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vztahy mezi jihoamerickými mravenci a takzvanými myrmekofytními rostlinami jsou celkem známý fenomén. Mravenci rostlinu brání před býložravým hmyzem a likvidují její konkurenty. Rostlina jim na oplátku v dutinách svého těla poskytuje útulný domov. Některé druhy mravenců jejich rostliny ještě vyživují zvláštním nektarem nebo tělísky výživných látek. Mravenci Azteca andreae se ale takto krmit nenechají – místo toho jim jejich rostliny druhu Cecropia obtusa pomáhají v lovu.

Mravenčí dělnice se schovávají na spodku listů a číhají na hmyz, který hledá úkryt nebo se dokonce chystá ožrat list. Jakmile hmyz usedne na okraj listu, chytí jej mravenci svými kusadly, pevně drží a společnými silami zahubí. Vědci zjistili, že ke zdolání relativně velkého hmyzu – například kobylky - stačí nápadně malý počet mravenců. Také jim neušlo, že tato lovecká technika funguje jen u okrajů listů.

Celý vtip je v tom, že mravenci mají na končetinách malé háčky. Okraje listů jsou zase pokryté drobnými chloupky. Jakmile se háčky a chloupky dostanou k sobě, přilepí se na sebe stejně jako dvě poloviny suchého zipu vaší bundy. Mravenec proto nemusí vynakládat žádné úsilí na to, aby se během lovu udržel na listu – stačí, když se na něj přilepí a zakousne se do kořisti. Díky suchému zipu pak mravenci dokážou ulovit kořist, která je až 13 350krát těžší než jediná dělnice.

Zdroj: ScienceDaily, PloS ONE

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít