Kongo slaví výročí nezávislosti. Zemi nadále sužuje občanská válka
Demokratická republika Kongo si dnes připomíná padesáté výročí vyhlášení nezávislosti na Belgii, někdejší koloniální velmoci. Slavnostní přehlídku by měl v Kinshase sledovat i belgický král Albert II.
Projev prý belgický král ale nepronese, což podle pozorovatelů svědčí o napjatých vztazích Belgie s její někdejší kolonií. Podle afrikanisty Vladimíra Kváči současné vztahy právě vycházejí z hlubších historických souvislostí.
„Dějiny Konga je třeba rozdělit do dvou etap. Až do roku 1908 totiž patřilo Kongo pod soukromou kolonii někdejšího belgického krále Leopolda II. Právě první kolonizační období je v dějinách země považováno za temné. Leopold II. chtěl z Konga vytěžit maximum ekonomického zisku a v zemi probíhaly odstrašující koloniální praktiky,“ upřesnil pro Rádio Česko Kváča a dodal:
50. výročí vyhlášení nezávislosti Demokratické republiky Kongo. Téma pro afrikanistu Vladimíra Kváču.
„Pod tlakem veřejného mínění přešla kolonie pod belgické velení. Míra vykořisťování původních obyvatel se snížila a velmi pozitivně lze hodnotit rozvoj vzdělanosti, kterou šířila převážně katolická církev. V 50. letech pak Kongo dosáhlo jedné z nejvyšších úrovní vzdělanosti populace v Africe.“
Samotné vyhlášení nezávislosti, které se uskutečnilo 30. června 1960, bylo logickým vyústěním situace, ve které se nacházeli i okolní státy. Kongo se inspirovalo příkladem Ghany, která vyhlásila nezávislost.
„O rok později navíc Francie vyhlásila takzvaný rámcový zákon, který byl pro Kongo v podstatě předlohou. Samotný proces vyhlášení nezávislosti byl poměrně klidný. Na jaře roku 1960 se na konferenci v Bruselu rozhodlo o formálním osamostatnění Konga, v květnu téhož roku se konaly první volby a 30. června došlo k faktickému předání moci zvolenému kabinetu,“ vysvětlil afrikanista Kváča.
Stín premiéra Lumumby
S událostmi krátce po vyhlášení samostatnosti úzce souvisí i moderní vývoj vzájemných vztahů. Syn prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra, Patrice Lumumby totiž chystá žalobu na Belgii za údajný podíl na vraždě jeho otce. Podle Vladimíra Kváči je ale Lumumba spíše obětí studené války mezi Belgií a Kongem.
„Příčinu této události lze hledat v v posledních koloniálních volbách, které pro Belgii nedopadly dobře. Designovaná strana Aid, která hájila zájmy belgických průmyslníků, zcela propadla. Moc v Kongu tedy dostaly více nacionalisticky a protikoloniálně orientované síly. Olej do ohně přilil i tehdejší konzul Belgie, který během ceremonie vyzdvihoval vliv Leopolda II., proti čemuž se značně nediplomaticky ohradil právě Patrice Lumumba,“ objasnil Kváča a upřesnil:
„Belgičané tehdy dostali více záminek k nenávisti Lumumby, který se prezentoval jak protikoloniálně, tak protikomunisticky. Belgičanů se nicméně podařilo vyvolat dojem, že Lumumba je komunista a pro toto přesvědčení získali například USA, čímž se Lumumba stal omezený na mezinárodní půdě. Dostal se do izolace a nezbývalo mu nic jiného, než se obrátit na Sovětský svaz. To se nelíbilo občanům, kteří se začali bouřit proti Lumumbovi, jenž se stal nepohodlným. Belgie samozřejmě podporovala síly proti němu.“
Odpovědnost Belgie za smrt Lumumby je tak podle Kváči velká, nicméně k incidentu došlo minimálně za informovanosti vlády USA.
Aktuálně si zpravodajové všímají, že řada obyvatel Kinshasy, třetího největšího města Afriky, by spíš než oslavám, dala přednost dodávkám elektřiny nebo přístupu k pitné vodě.
„Nynější situace je důsledkem neustálých občanských rozbrojů a eskalace občanské války, která pokračuje na některých místech Konga dodnes. Navíc tamní konflikt je úzce spjat s válkou v Burundi a Rwandě, kterému se přezdívá africká světová válka a je přirovnáván ke třicetileté válce v Evropě. Hlavně z tohoto důvodu je jakýkoli moderní rozvoj země takřka nemožný,“ uzavřel Kváča.
