Dvounozí dinosauři „máchali rukama“
Pštrosi jsou velmi výkonní běžci a mechanika jejich běhu má podle německých vědců hodně co říct o pohybu dinosaurů.
Křídlům nelétavých pštrosů vědci obvykle připisují jen signalizační nebo termoregulační účely. Dlouhodobé pozorování pštrosů, počítačové modelování a experimenty ve větrném tunelu ale naznačují něco jiného: křídla nelétavých ptáků ovlivňují aerodynamiku a a rychle běžící ptáci je aktivně využívají především při zastavení, zatáčkách a úhybných manévrech. Autory studie jsou vědci ze Senckenbergova výzkumného ústavu ve Frankfurtu a z Antverpské univerzity. Její výsledky naznačují, že podobně jako pštrosi mohli své přední končetiny využívat i jejich dávní předkové – tedy dvounozí dinosauři.
Zvýšení stability a manévrovatelnosti by podle vědců ocenily především velké a rychlé druhy, jako byl například osmimetrový Gigantoraptor. Paleontologové předním končetinám dvounohých dinosaurů připisovali jen takové funkce jako lapání hmyzu, šplhání po stromech či strhávání kůže z ulovené kořisti. O novém pohledu na dinosauří „ruce“ budou němečtí vědci dnes referovat na konferenci Society for Experimental Biology, která se koná v Praze.
